Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

Záhada Stonehenge vyřešena?

Úvodní stránka » Záhada Stonehenge vyřešena?

Soubor kamenných monumentů u Salisbury v Anglii, nějakých 120 kilometrů od Londýna, je jednou z nejpozoruhodnějších pravěkých památek na světě. Pro jeho účel existuje mnoho všelijakých vysvětlení, od navigace pro koráby mimozemšťanů až po chrám slunovratu. Loni přišla skupina vědců s novým vysvětlením, které se zdá velmi pravděpodobné.

Profesoři z univerzity v Bournemouthu Geoffrey Wainwright a Timothy Darvill, kteří prováděli první vykopávky ve Stonehenge po půl století, tvrdí, že místo sloužilo jako jakési pravěké Lurdy. Putovali sem těžce nemocní a zranění z celé Evropy, protože věřili, že se tu mohou uzdravit. Důvodem byly dva kruhy z modrých kamenů, o nichž se široce věřilo, že mají léčebnou moc. Tyto modré kameny (geologický název je delorit) byly sice později nahrazeny dnešními kvádry z pískovce, ale veliké množství úlomků deloritu v celém okolí podle archeologů naznačuje, že lidé kameny otloukali a odnášeli si kousky s sebou, aby je vyléčily.


Fakt, že sem proudili poutníci z celé Evropy, je doložitelný tím, že ve velkém množství hrobů v okolí zhruba polovina podle rozborů nepochází z Anglie. Protože existují i nálezy koster původem odněkud z alpského prostoru, zdá se, že Stonehenge muselo být velmi proslulé. Modrý kámen pocházel z lomů, jež byly vzdáleny dobrých 250 kilometrů. Vzhledem k tehdejší úrovni techniky musela být tedy stavba této kamenné léčebny – navíc z kvádrů o váze 2 až 4 tuny – velkým technickým oříškem. Zajímavé ale také je, že víra v uzdravující sílu modrého kamene se lokálně v Anglii dochovala dodnes.

Autoři výzkumu rovněž posunuli datování stavby o zhruba 3 století. Podle jejich názoru vznikl komplex mezi roky 2400 a 2200 před naším letopočtem. Přitom podle jiných drobných nálezů je zřejmé, že v oblasti žili lidé ještě o 5000 let dříve.

Komentáře

  1. Mojmír Opletal

    Je to zajímavé a možné. Jako geolog vás ale musím upozornit, že ta „modrá“ hornina je ve skutečnosti šedozelená, někdy trochu namodralá, a správně se jmenuje dolerit. Je to vlastně drobnozrné gabro, nebo také ne jemnozrnný čedič.

  2. Jen dedukce