Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

Za slavíkem modráčkem do St. Petěrburgu a na poloostrov Kola

Úvodní stránka » Za slavíkem modráčkem do St. Petěrburgu a na poloostrov Kola

V loňském roce jste touto dobou mohli na našich stránkách sledovat výpravu ornitologů za slavíkem modráčkem za polární kruh do severního Švédska. Letos se vypravili na sever Ruska. Zde je to, co o tom napsali a vyfotografovali:

V 70. letech minulého století osídlil hory Střední Evropy včetně Krkonoš typický obyvatel severské tundry – slavík modráček tundrový. Ve stejné době začal osidlovat některé naše rybničnaté oblasti poddruh – slavík modráček středoevropský.


Dokumentační snímek modráčka

Tundrová populace modráčků v Krkonoších je stále doplňována ptáky cizího původu a v malém procentu i ptáky středoevropského poddruhu, který je drobnější a samci se honosí bílou hvězdou na modré náprsence. Jedním z našich cílů je zjistit původ krkonošských tundrových ptáků a krkonošských bělohvězdých ptáků. K dispozici máme míry, fotky, vzorky krve skupiny norských ptáků, švédských ptáků, krkonošských ptáků a třeboňských středoevropských ptáků a současné metody genetických a statistických analýz.


Sever Ruska začátkem června

Chyběli nám ptáci ze severního okraje rozšíření středoevropského poddruhu, která se nachází v St. Petěrburgu, a tundroví ptáci z Koly. Někde mezi těmito oblastmi patrně dochází ke křížení tundrových a středoevropských ptáků, stejně jako se to v malé míře děje v Krkonoších.


Petěrburg

Venkov kolem Petěrburgu

Proto jsme tedy museli do Ruska – vytrpět si na hranicích povýšenost a důkladnost celní prohlídky a administrativy. Zaplatit poplatky za použití příhraniční silnice, zaplatit povinné pojištění auta. Ničit pneumatiky a tlumiče na neuvěřitelně děravejch úsecích silnic, najet 7000 km a hrát si na bezdomovce.


Večer na cestě tajgou

Měli jsme štěstí. Ani jednou jsme nepíchli, což je tam dost běžné. Jen jednou jsme platili pokutu za rychlou jízdu a stačila na to lahvinka meruňkovice. V St. Petěrburgu se nám podařilo chytit hnízdící samičku modráčka středoevropského s českým kroužkem. Tady jsme byli bezvadně ubytovaní v malé loděnici, což přinesla taky náhoda a diplomacie naší skvělé průvodkyně Natalie Lovčenko. Po cestě jsme nemuseli postavit stan, i když jsme nespali vždycky moc pohodlně, protože místo na nocleh jsme hledali až potmě. Do St. Petěrburgu se to dá stihnout přes Varšavu, Litvu a Lotyšsko za 2 dny.


Ladožské jezero.

Okolí Petěrburgu. Modráčci žijí právě tady.

Celou cestu nám pršelo a vyhlídky nebyly moc vábné, ale na chytání se počasí zázračně umoudřilo. 4 dny jsme chytali kolem St. Petěrburgu, 3x jsme ho projížděli v plném provozu a bylo to na mrtvici. Velikášský město uprostřed chudoby. Předjíždí se vlevo i v pravo po chodnících, přes šílený díry na plnej plyn. 2 dny jsem jeli na sever přes Karelii k městu Apatity. Tam všude samej průmysl, komíny, sklady, haly, nepořádek na obrovský ploše pod překrásnejma horama. Nastěstí jsme náhodou odbočili na správnou cestu, kde byl ptačí i modráčí ráj. Jezera ještě jen zčásti rozmrzlá, často ještě sníh, ale naši ptáci už tam byli. Tam jsme nachytali většinu potřebných tundráků.


On the road

Cestovatelův oběd

Cesta na sever

Lov ptáků do sítí

Zbylých asi 5 kusů jsme jeli chytat víc na sever k městu Mončegorsk. To byl teda šok. Krajina smrti – Mordor. Nekonečně daleko spálená krajina chemickým průmyslem a v tom klidně panelový městečko a nad tím zas ty překrásný zasněžený hory. My byli už přiotrávený, svěděly nás krky, na jazyku patinu z několika kyselin, jak to pamatuju z laborek z chemie.


Ruská průmyslová krajina severu

Honem jsme odfrčeli ještě víc na sever, ale tam byla ještě půda zmrzlá a stěží jsme tam vyšťourali jednoho modráka. Snad 100x jsme stavěli a hráli modráčí zpěv, než se nám podařilo objevit a chytit zbývajících 5 kusů.


Těžká rána ornitologova. Otekly mi oči.

Přespali jsme naposledy na našem odpočívadle a ráno, když začlo pršet, tak jsme rádi mazali domů. Malá zastávka v St.Petěrburgu, kde jsme Natalii vraceli ruské kroužky a převzali vzorky peří pro Toma Albrechta, a zas ta protivná ruská hranice. Všechno vyložit. Všechno musí vidět a vědět, na co to je. Zase zaplatit za silnici, projet kolem 2 km fronty kamionů čekajících do Ruska a máme zemi smeťáků, skládek a hromad odpadků u silnic za sebou. Já už se těsím do Krkonoš, kde je určitě spousta nenalezenejch modráčích hnízd. Vašek spěchá na vystoupení s kapelou.

Autor: Bohumír Chutný
Foto: Václav Pavel a Bohumír Chutný

Související články:
Abisko – za slavíkem modráčkem za polární kruh
Chytání modráčků v Krkonoších – video