Věc Makropulos - jak žít do sta
Hlavní strana » Věc Makropulos - jak žít do sta
Není vůbec pochyb o tom, že klíčovým faktorem pro dlouhověkost je štíhlá postava. Nejsou žádní stopadesátikiloví tlouštíci, kteří se dožili stovky. Být hubený není zárukou dlouhověkosti, ale je to skoro nezbytná podmínka. Pro někoho je to snadné, někomu to geny po předcích prakticky nedovolí. Většina to dokáže nebo může dokázat vhodnou životosprávou. Stačí chtít, stačí silná vůle - kterou ovšem obvykle nemáme.
Výzkumy ukazují, že prakticky všichni, co se dožili vysokého věku, byli slabí jedlíci. Nikdy se nepřejídali. (”Jez do polosyta”.) Vstávali od stolu s pocitem, že by si ještě dali. To je rozhodně recept na prodloužení věku. Ostatně jsou všeobecně známé pokusy na myších, které žily nejdéle, pokud byly trápeny hladem. Pokud se nedokážete rozloučit s kremrolemi a gulášem s dvanácti knedlíky, nečekejte, že se dočkáte pravnoučat.
V poslední době ale vystupuje do popředí i úloha hormonu melatoninu, který se zdá být skoro univerzálním lékem proti mnoha chorobám a proti stárnutí organismu.
Všeobecně známá teorie volných radikálů předpokládá, že veškeré stárnutí a mnoho zákeřných chorob způsobují právě volné radikály, které jsou produktem běžných životních pochodů buněk nebo důsledkem záření. Mimochodem, prodloužení života cestou hladovění má asi důvod v tom, že tím prostě omezíme jejich tvorbu, nemají se z čeho tvořit. Bojovat proti volným radikálům můžeme podáváním zinku či selénu a potravinami bohatými na antioxidanty, například na vitamín C, A a E - a melatonin, který je také velmi silným antioxidantem. Potlačením volných radikálů si skutečně můžeme prodloužit život (přinejmenším laboratorní pokusy to jednoznačně dokazují), ale nikoli více než o 20-30% oproti průměrné délce. Maximálně tedy asi do stovky. To ale vůbec není špatné.
A potom je řada tradičních prostředků, vlastně elixírů života, jejichž účinek je sporný.
Gerovital. Lék, jenž byl skoro 30 let propagován jako prodlužovač života. Nemá žádný prokazatelný vliv.
Buněčná léčba. Injekční vstřikování buněk z nenarozených jehňat. Aplikovali ji třeba na papeži Piovi XII. a tak se stala slavnou. V některých zemích je ale zakázaná, protože kromě možných zdravotních komplikací nemá prokázané výsledky.




Ako sa varia halušky
Co vidím z okna ložnice
Marie CHalupová 03. 08. 18.37
Věřím na pestrou stravu a nepřecpávání se!!!