Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

Nejste sami na U-rampě

Úvodní stránka » Nejste sami na U-rampě

Víte, co je U-rampa? Je to rampa ve tvaru širokého U, ve skutečnosti spíš půlkruhu, na které dovádějí pubescenti na zkrouceném prkýnku s kolečkama. S nadšením jezdí dolů a zase nahoru. Poznají se podle čepice se štítkem otočeným dozadu a své životní štěstí vidí právě v tom ježdění nahoru a dolů. Napadlo vás ale někdy, že náš život a naše štěstí je také taková U-rampa?

Kanadští vědci tvrdí, že pocit štěstí v životě obvykle opisuje křivku ve tvaru U. Nejvíce štěstí lidé pociťují v dětství a na konci života, přičemž nejméně šťastní se cítí v jeho středu. Statisticky vzato, nejnešťastnější jsou prý lidé zhruba ve 44 letech, přičemž potom se pocit štěstí zase pomalu vrací. Je pro to několik vysvětlujících teorií.

Ve středních letech člověk dochází do bodu, kdy pochopí, jaký je rozdíl mezi jeho mladickými sny a skutečnými možnostmi. Toto porovnání pro většinu z nás nevyznívá dobře a je zdrojem deprese.

Další teorie vychází z poznatku, že šťastní lidé žijí déle. Protože ti nešťastní již zemřeli, ve vyšším věku to pak vypadá, že mezi starou generací je převaha šťastných. Navíc, když vidíme kolem sebe umírat přátele a známé, jsme šťastní, že jsme vůbec naživu.

Univerzita ve Warwicku v Británii se podílela na dosud největším světovém výzkumu deprese lidí středního věku a výsledky jednoznačně potvrzují, že krize středního věku není výmysl. V 80 zemích světa byla statisticky podchycena, byť v různé pronikavosti. Zdá se, že ji prožívají bohatí i chudí, intelektuálové i dělníci. Spoluautor výzkumu profesor Oswald tvrdí, že „normální průměrný člověk prožívá určitou krizi středního věku, zejména s ohledem na pocit štěstí a na duševní zdraví.“ Důvody krize nejsou zřejmé. Oswald říká, že kdybychom na ně přišli, už to by mnoha lidem pomohlo, tedy poznání, že v tom nejsou sami.

Deprese lidí ve středním věku ale není jen otázka pocitu. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci chorob zveřejnilo poznatek, že v létech 1999 až 2004 stoupl počet sebevražd lidí ve věku 45-54 let o 20%, tedy mnohem více, než v jakékoli jiné skupině. Předpokládá se, že většina sebevražedných pokusů souvisí s depresí.

Související články:
Koupím štěstí. Zn: Levně
Štěstí, zdraví, dlouhá léta
Manželství je zdravé
Deprese
50+ a krize středního věku
Krize středního věku – neexistující nemoc

Komentáře

  1. Teda co se jedna o to s tou u rampou tak sem teda uplne jineho nazoru!!!! my nemame poteseni ze zivota tim s toho ze jezdime nahoru a dolu, ale s toho ze se ucime novy triky a ze je umime!!!!!!!!!!!!

  2. Tak to se omlouvám. Mám jednoho takového doma a nějak jsem se nezeptal, co ho na tom láká.

  3. No, podle mě je logický že nejšťastnější jsou lidé v dětství a v důchodu. To totiž nemají tolik povinností a starostí jako ti ostatní. A také jim zbývá více času na své zájmy atd. :)

  4. Krize středního věku je kulminace povinností v určitém věku, která následně začne opadávat, když se děti osamostatní, zbude vám více šasu na koníčky a odpočinek, stejně jako peněz. Povolí tka musím-nesmím. Láska a city v tom lepším případě dozrávají.Pokud kladete ve věku kolem 50 let ještě velký důraz na sex, znamená to nezralost, neprožili jste tyto věci ve správném čase. Pokud v sobě objevíte nadhled, pochopení, soucit, pokud už umíte být sami se sebou, aniž byste se nudili, jste na správné cestě ke smyslupnému prožití 3/3 vašeho života. Deprese, dnes tak módní, existuje v mnohem menší míře, než se píše. Ztráta smyslu života a pocity osamění jsou jen povinná zastavení na cestě životem, kdy jedna etapa života končí a druhá se neobjevuje. Je třeba poslouchat touhu duše, co by ještě v životě chtěla dokázat nebo zažít. Jako malí jste se učili komunikovat směrem ven, čili s okolím. Ve středním věku je třeba začít komunikovat směrem dovnitř, čili se sebou. Pocit štěstí a spokojenosti je stav vaí duše, je nezávislý na okolním světě.