Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

Na sever

Úvodní stránka » Na sever

Silnice do Ropinsalmi, Finsko

Patříte k těm, co v létě těch 35º nemohou vydržet?

Jeďte na sever

Myslím, že v Čechách je hezky jen na jaře a na podzim. V zimě je mi zima a v létě zas vedro. Za pár let bude ten problém ještě horší – díky globálnímu oteplování například. Kdybych si to mohl dovolit a měl na to čas, trávil bych zimu ve Středomoří a léto ve Skandinávii. To Středomoří asi znáte, ale byli jste ve Skandinávii?

Lední medvědi?

Běžná představa lidí, kteří o tom nikdy nepřemýšleli, je věčně zmrzlá půda, lední medvědi, nebezpečná pustina a komáři. Nevzdělanci si k tomu přidávají málem i tučňáky. Lední medvědi se ve Skandinávii nevyskytují, nejbližší medvědí destinace jsou Špicberky tisíc kilometrů severněji a tam vás nezvu.


Fjord u A, Lofoty, Norsko

Věčně zmrzlá půda je i ve Skandinávii vzácnost, díky (stále ještě proudícímu) Golfskému proudu je tam mírné klima, v létě většinou příjemných 15-25 stupňů. Grizzly v Evropě taky nežije, jen tu a tam stejný medvěd hnědý jako v Tatrách, takže putování evropským severem je naprosto bezpečné. V poslední evropské divočině nemusíte nosit rolničky a pepřový sprej jako v Kanadě. Je sice pravda, že přátelé z Ukrajiny, z Polska či Ruska naučili v posledních letech i seveřany zamykat dveře svých domů, což předtím nedělali, ale pořád se bezpečnost tam a u nás nedá ani zdaleka srovnat. Seveřané většinou nekradou, nepodvádějí a dopravní předpisy dodržují způsobem, který našince znechutí.


Finské Laponsko – Äkäslompolo

Komáři

Oprávněná obava je jenom z komárů. Na ostrovech, na pobřeží a v horách sice většinou nejsou, ale třeba ve finské tajze jich může být víc, než v lesích u Třeboně, což je co říct. Stačí na ně běžné repelenty, i ty, co se prodávají u nás, ale musíte se zhruba po hodině nastříkat znova.

Nebezpečné zvíře

Je jediné skutečně nebezpečné zvíře, které každou chvíli někoho připraví o život. Je to los. Ne proto, že by vás napadl, ale protože se s ním můžete srazit na silnici. Tvor velikosti koně, s metrákovým parožím, je pro vaše auto důstojným soupeřem, při jízdě lesem je dobře s tím počítat kdykoli a kdekoli. Skoro všechny dálnice jsou sice obehnané plotem, ale na okreskách je opatrnost na místě. Tolik k nevýhodám, nebezpečím a mylným představám.


Moruška

Nordkalotten

Mluvit o Skandinávii je nepřesné, protože k té se počítá Švédsko, Norsko a Dánsko. Dánsko škrtám, to je houby sever, ale přidávám Finsko. Kromě toho mě nefascinuje Stockholm, Oslo nebo Helsinky, ale krajina za severním polárním kruhem. To je ta poslední evropská divočina – i když v minulých letech se počty turistů i tam zvyšují až nechutně. Tedy na můj vkus. Když je někde víc lidí než tři, je tam pro mě přelidněno, a když za den potkám i v pustině dva lidi, jsem znechucen. Tomu severu se říká Nordkalotten, severní čepička Evropy. Tam vždycky pookřeji, zejména při vzpomínce na česká letní vedra.

Autem

Sever má jednu nevýhodu, která je současně i výhodou, protože blokuje přílišný příliv turistů.


Munkebu – Lofoty

Když nemáte opravdu hodně peněz na dovolenou, nedá se tam skoro létat letadlem. Ne kvůli letištím, těch je tam několik, i mezinárodních, ale protože na ně nic moc nenavazuje. Přiletíte třeba do Kittilä ve finském Laponsku. A jste „uprostřed ničeho“. Autobus jede jednou za den. Půjčit si auto sice můžete, ale zaplatíte štangli zlata. Zbývá taxi, taky hodně drahé. Doveze vás do nějakého místa, kde jste si objednali ubytování. Jenže vzdálenosti jsou obrovské a vám na ně zbývají jen vaše nohy.

Lepší volba je jet na sever autem. To je samozřejmě volba pro ty, co nemají podstatné zdravotní problémy, baví je řízení a vlastní auto, o kterém se dá rozumně předpokládat, že vydrží 6 tisíc kilometrů bez opravy.


Švédská duha – Östersund

Z hlediska pohodlí nebo obtížnosti to zas takový problém není. Na severu Evropy jsou silnice skoro bez výjimky skvělé – a rovné (Abych ale nebyl nařčen ze lži: když je opravují, klidně se vám stane, že pojedete 50 kilometrů po šotolině.). Průměrný řidič udělá 500 kilometrů za den, snadno i 1000. Můj rekord je z Prahy do Stockholmu za den, ale to už je hazard, protože 1500 kilometrů je fakt moc. Existuje ještě možnost jet autobusem s nějakou cestovkou. Pokud vám nevadí trávit dovolenou zavření v autobuse se čtyřiceti cizími lidmi, proč ne. Připravte se ale na to, že každého zajímá něco jiného, takže to, co láká vás, nebude bavit nikoho jiného a naopak. Já bych tam autobusem nejel, protože spousty zajímavých věcí uvidíte jen z okna a zastavit nemůžete.

Za kolik?

Ale jistě, sever Evropy je dražší než Slovensko nebo Chorvatsko, ale zas ne o tolik. Díky posilování naší měny se situace pomalu zlepšuje. Velmi zhruba se dá říct, že ve Švédsku – které je z těch zemí nejlevnější – stojí většina věcí 1,5 x víc než u nás. To vás nezabije. Ovšem bydlet celou cestu v hotelích si asi dovolí málokdo. Ani jich tam na severu tolik není. Nejjednodušší je vrátit se na stará kolena ke stanování. Rozhodně je to nejlevnější – a nejméně pohodlné. Výhodu to ovšem má v tom, že ve Švédsku, v Norsku a víceméně i ve Finsku smíte postavit stan na dvě noci kdekoli, kromě míst v dohledu obytných domů a obdělávané půdy. Pokud máte nebo si vypůjčíte karavan nebo obytné auto, bude Skandinávie skvělá. Většina turistů tam cestuje právě tímhle způsobem. Alternativou je bydlet v chatách u silnice. Během léta uvidíte cedule s nápisem Stuga, v Norsku Hytte, na pobřeží Rorbu a ve Finsku Huvila.


Sběr suvenýrů – Mulstoa, Lofoty

Tam se můžete bez obav ubytovat. Bude to stát tak kolem tisíce korun, bude tam záchod, nejspíš sprcha, teplá voda… Většina seveřanů totiž bydlí v domech se zahradou. V malých dřevěných domech. Nejspíš pro návštěvy tak mají skoro všichni na zahradě chatu. Někdy i dost velkou. Tu pronajímají.
Je to dobrý kompromis mezi stanem a hotelem, zejména když prší. Ovšem čím dál na sever chat ubývá, o hotelích nemluvě, až zmizí skoro úplně. Existují sice chaty v divočině jako přístřeší pro pocestné při špatném počasí, není jich však dost a špatně se hledají. Taky jsou k vaší smůle často obsazené. Karavan je nejlepší volba, dá vám svobodu a pobyt nic nestojí. Nemusíte s ním parkovat v kempinku jako v jiných zemích.

Co si vzít s sebou?

Vezměte si, co budete potřebovat a co uvezete. Nejen kvůli cenám (ovšem i bohatí Němci krájejí v Norsku salám), ale taky kvůli tomu, že obchody jsou i stovky kilometrů od sebe.


Sobi -Salla, Finsko

Navíc než zjistíte, která káva je třeba ve Švédsku dobrá a stejně jemně mletá jako u nás, vyhodíte spoustu peněz. Některé věci, například chleba, jsou pro nás hodně zvláštní, jídlo v restauraci často bohužel taky. Jste-li konzervativní nebo šetřiví, vezměte si potraviny s sebou.
Nemá cenu mluvit o vybavení na cestu, nepromokavých botách nebo pláštěnkách. Všude jsou u silnic dobře vybavená a čistá odpočívadla, zato tam většinou nejsou žádná rychlá občerstvení, rozhodně ne na dálném severu. V divočině si můžete vařit na ohýnku, na odpočívadle to ale obvykle nejde. Rozhodně si vezměte propanbutanový vařič.
Také potřebujete kanystr na vodu – a kanystr na benzín či naftu. Nahoře na severu jsou pumpy pěkně daleko od sebe, ne třicet kilometrů jako v Německu, ale třeba sto padesát.

Highlights

Jsou věci, které prostě jinde nenajdete, jsou úžasné a nikdy na ně nezapomenete. Pro mě k nim rozhodně na prvním místě patří souostroví Lofoty v severním Norsku. Je to jedno z nejkrásnějších a nejromantičtějších míst v Evropě, na tom trvám. Když tam byl svého času Karel Čapek, měl podobný názor.


Hamnoy – Lofoty

Bohužel už na to přišlo hodně lidí, zejména z Německa. Když se k ostrovům blížíte trajektem z přístavu Bodo, uchvátí vás strmé hory, ostře stoupající přímo z mořské hladiny. Lofoty jsou tisíc let centrem nejbohatších evropských lovišť ryb a domovem norských velrybářů. Na dohled od nich tajemný mořský vír Maelström potápí parníky. Když tu pár dní pobudete v některé z původně rybářských chat rorbu, máte na co vzpomínat, zejména pokud si uděláte výlet na dnes neobydlenou západní stranu ostrovů nebo na vrchol některé z hor. Možná spatříte kosatku nebo alespoň orla na nebi. Lofoty stojí za to.


Pár křemenáčů a co nadělají radosti – Pyhä, Finsko

Je to možná k smíchu, ale druhým vrcholem jsou pro mě houby. Především v severním Finsku či Švédsku je to zážitek, jaký našinec, zvyklý na úporné hledání několika červivých modráků, jen těžko zpracovává. Pokud není nějak výjimečně suchý rok, houby se tu nehledají. Jedete autem po silnici a když vidíte z okna opravdu hodně křemenáčů na jednom místě, zastavíte, otevřete kufr a houby tam prostě nanosíte. Nelžu. Když je rok špatný, tak to chvíli trvá. Seveřani houby prakticky nejedí, což je určitě hřích. Když ovšem naplníte kufr, nastane problém, co se všemi těmi houbami udělat. Za pár dní nemůžete smaženici nebo houbové řízky ani vidět. Sušit houby na parapetu auta nemá smysl. Mám řešení. Najmout si na týden ubytování. V každé modernější chatě najdete sušičku na vlhké oděvy. Je to dvoumetrová plechová skříň s elektrickým ohřevem a ventilací. Dvě tři poličky z přepravek a noviny – a přivezete z dovolené několik kilo sušených hub. Přijde vás to ovšem na nějakých patnáct tisíc za to ubytování. Každý špás něco stojí. Na Jadranu ale ubytování levnější taky není a houby tam nenajdete.


Oběd opatří děti – Hamnoy, Lofoty

Třetím vrcholem jsou – jak všichni už určitě slyšeli – ryby. Na moři, v řekách i jezerech. Na mořský rybolov si můžete najmout loď. Můžete ale taky chytat na udičku bez prutu jako děti. Na Lofotech si takhle z mostu nebo z mola ulovíte večeři. Na řekách a jezerech potřebujete rybářský lístek, který si snadno opatříte třeba na turistických informacích. Na mělkých a širokých řekách severu se to pak hemží muži v botách do pasu, kteří usilovně mrskají vodu, aby ulovili lososa. To si u nás taky moc nevyzkoušíte.


Jezero ve švédských horách – Tännäs

Pro mě je skvělým zážitkem ještě něco, co by nikdo nečekal. Koupání. Ve švédských horách nebo uprostřed finské tajgy, v jezerech s chladnou vodou, s liduprázdnou písečnou pláží v lesích… Nadšenci se koupou i na Lofotech či Vesteralech v Golfském proudu, ale to je obvykle spíš pro silné nátury.

Mám ještě mnoho skvělých zážitků, ale takovým trochu exotickým je setkání se stádem pižmoňů v pohoří Dovrefjell v Norsku. Tahle zvířata neutíkají, ale útočí na vetřelce. Pár lidí už na svědomí mají. Eskymáci říkají, že úniková vzdálenost je 40 metrů. Přiblížili jsme se k nim na tuto vzdálenost a nic se nám nestalo. Ale byla v nás malá dušička.

Dovolená

Pokud vás toto téma zaujalo, můžete si zkusit cestu naplánovat, např. s pomocí některé CK, která se u nás těmito zájezdy a ubytováním zabývá.

Když si ale vezmete kalkulačku, zjistíte, že dovolená vyjde docela draho. Jako alternativu zkuste najít ubytování přímo na severu a cestujte sami. Nemusíte se bát, neztratíte se, neokradou vás a nebudete se muset přizpůsobovat cizím zájmům. Jako na levný příklad toho, co vás tam čeká, se mrkněte třeba sem.
Oněch asi 10 tisíc za týden je ale spíš podlaha, raději počítejte s 15.
Viz příklad.

Zde si můžete rezervovat nejen chatu, ale třeba i celý takovýhle ostrov s chatou. Mají jich v nabídce desítky.
Mít svůj vlastní ostrov třeba za 14 tisíc na týden stojí, myslím, za úvahu.

Webové kamery

Finsko, jako jediná země v Evropě, je prošpikované webkamerami na silnicích, takže se můžete podívat, jaké je mají a co se kde děje.

Slušný, leč nikoli vyčerpávající přehled kamer v Norsku.

Seznam webkamer ve Švédsku.

Článek byl publikován v únoru 2007

Komentáře

  1. Josef Dunovský

    Článek je moc poučný, byl by kontakt na autora?

  2. martin@clovekonline.cz

  3. Rád pročítám obdobné cestopisy a porovnávám mé zkušenosti z 25 cest do Skan. Až na malé vyjímky s autorem souhlasím. Náklady na 45ti denní cestu,najeto 9000 km ve dvou, se Chevroletem Trans Sport byly ale jen 45 000. Cesta lodí tam a zpět jen 125 Euro!

  4. Jak to děláte by mě docela zajímalo, protože cesta trajektem z Německa, Dánska nebo Polska v sezóně se nedá pořídit pod 100 Euro jedna cesta. Alespoň podle jízdních řádů ne. Ani po mostě z Dánska to nevyjde levněji…

  5. Hezké počteníčko. Musím pochválit. Já jezdím autem něco podobného, pod stan, jídlo vlastní a vychází mi hodně dobrý rozpočet. V podstatě něco podobného. Souhlasím s tebou, že ta dálka má tu výhodu, že pro mnoho českých lehačů na pláži je to daleko. Jinak příroda SUPER. Houby se můžou sekat kosou a ryby (nejsem kdovíjaký rybář – spíš začátečník) ale už jsem měl na prutu štiku 60 cm a 2 amury 3,5 a 4 kg. Zpestření jídelníčku. Díky za takovéto pěkné články. Mrkněte na hymi.webnode.cz – turistika – mám tam Itinerář – lze použít při plánování trasy a nákladů na dovolenou. Mirek

  6. Ve Skandinávii jsem sice nebyl, ale článek se mi velice líbí. Osobně jsem procestoval kousek sibiře. Navštívil jsem Irkutsk, jezero Bajkal a další města v ruské zemi, což bylo dříve nemožné. Cestuji se synem, který má tuto zemi projetou velice hodně. Jezdíme také s batohem na zádech a pod stan. Do irkutska létáme letadlem a dále magistrálou, autobusy,maršrůtami/ to jsou malé autobusky -soukromé/. Mrkněte na WWW. dovolena-rusko.cz. Také možno mrknout na :rajce.idnes.cz. Odkaz na bobanek15. Zdravím všechny dobré cestovatele