Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

Levé prase v těle krajty

Úvodní stránka » Levé prase v těle krajty

Jako „prase v těle krajty“ , jak to někdo nazval, pohybuje se časem naše početná generace, generace padesátých a počátku šedesátých let. V Americe dostalo toto období i jméno – „baby boom“. Je ohraničeno koncem druhé světové války a začátkem války ve Vietnamu a je to doba, ve které se ve všech vyspělých zemích světa narodilo obrovské množství dětí. Nikdy předtím a nikdy potom se nic takového nepřihodilo. Je to také první generace, které bude dopřáno zestárnout skoro v plném počtu. A to je paradoxně ten největší problém. Generace, které přišly po nás, jsou mnohem slabší. Nebudou tedy schopny nás na bázi solidárního systému uživit, až budeme v důchodu. Zatím se to zdá jen jako problém na obzoru, ale za pár let to poznáme na vlastní kůži. Zajímavé jsou ale politické důsledky této změny. Jak budou vypadat?

Analogie ze Spojených států to dává tušit. Důchodci hlasují v poměru 6:4 pro Demokraty, což je americká představa o levici. „Baby boomers“ jsou sice nejen největší, ale také nejbohatší vrstvou společnosti, kontrolují nejméně 70% bohatství Ameriky, ale až budou všichni v důchodu, zdá se, že si Republikáni neškrtnou. Se stoupajícím věkem má člověk sklon preferovat existenční jistoty před jistotami morálními a od levice se očekává, že na ně bude brát větší zřetel.

Bude to u nás jinak? Pochybuji. Politické preference českých seniorů jsou všeobecně známé. Pokud bude podle všech prognóz jednadvacáté století ovládané starými lidmi – protože jich prostě bude nejvíc a budou tedy představovat daleko největší potenciál voličů – tak je jasné, že pravice to bude mít čím dál tím horší. Nerovnováha mezi počtem starých lidí a počtem lidí v produktivním věku bude mít nejen velké sociální důsledky, které si ještě nejsme ochotni přiznat ani představit, ale přivodí i změny na politické scéně, které mohou mít charakter tsunami. Někdo by to možná měl Topolánkovi, Nečasovi a Čunkovi šetrně vysvětlit. Ačkoli nevím, zda je zajímá, kdy po nich přijde potopa.

Tenhle článek jsem napsal před rokem. Nyní doplňuji tabulku, na kterou jsem náhodou narazil. Je sice pár let stará, ale tendenci ukazuje jasně. Kdyby měli volební právo jen lidé nad 60 let, vítězem voleb je KSČM. To stojí za zamyšlení, zvlášť vzhledem k tomu, že kolem roku 2040 budou lidé 60+ tvořit bezmála polovinu společnosti a nadpoloviční většinu voličů. Skoro bych řekl, že politické strany by se pomalu měly zamyslet na způsobem, jak tyto lidi oslovovat, jak je zapojit do politiky a také do aktivního života společnosti. Asi ne způsobem jako Důchodci za životní jistoty, ale skutečným obsahem politiky. Protože pokud jsou staří lidé ponecháni stranou a oslovováni jsou jen sliby zvýšení důchodů o dvě stovky, podporuje to beztak patrné dělení společnosti na my a oni – my staří vyřízení a oni sobečtí mladí. Ostatně nedávný povyk kolem poplatků u lékaře je varováním, malou ukázkou, k jakým volebním koncům vede politika postavená jen na parlamentní aritmetice a ne na přesvědčování a získávání velkých sociálních skupin.

Komentáře

  1. Počet důchodců narůstá, ale také narůstá i produktivita prácem hlavně v důsledku technického pokroku. Díky tomu dnes jeden člověk vyrobí podstatně více než před 20 až 30 lety a je schopen pohodlně uživit sebe i důchodce.Zakopaný pes je ve způsobu přerozdělování „HDP“, kde enormní zisky kapitálu jdou na úkor zajištění důstojného života důchodců. Proto není nutno zvyšovat věkovou hranici odchodu do důchodu, ale rozumně přerozdělovat již zmiňovaný HDP.

  2. Řekl bych, že ruku v ruce s růstem produktivity bohužel stoupá i nákladnost zdravotní péče a životní nároky důchodců, kteří budou v důchodu ne 5 let jako kdysi, ale třeba 25 let. Tuším, že ve 30. letech připadalo na jednoho příjemce důchodu asi 40 pracujících (a platících), za chvilku to bude 1:1. Čili to nebude financovatelné nikde na světě. Je to klasické „letadlo“. Kdo přijde později, nikdy už nedostane to, co jeho rodiče (relativně, ne nominálně). Prostě na to nevydělá. V Americe už začali uvažovat i o tom, že asi bude nezbytné zrušit nárok na důchod bohatým lidem, protože jej nebudou potřebovat…

  3. Marie Mazurová

    Kdyby přebytky důchodového systému nešly na dotace státního rozpočtu, tak by bylo dost peněz na důchody nebo alespoň na pravidelné valorizace důchodů. V roce 2006 šlo do státního rozpočtu z důchodového systému asi 10mld. korun. Páni politici nejlepší důchodová reforma je: ODDĚLIT důchodový systém od státního rozpočtu a na dotace téhož hledat jiné sponzory. Podle vás nejsou peníze na důchody,ale vy jenom špatně hledáte a hlavně se zabýváte tím, jak vyždímat z nás dole co nejvíc.

  4. Mno, jak tak koukám na současnou generaci 15-22, jejich způsob života, zájmy, chuť se vzdělávat, kašlání na docházku do školy (jezdím busem se „studenty“ střední školy technické (bývalý strojírenský učňák) a nedávno jsem shlédl film Gympl) a u mladých pracujích nezájem o práci, tak mám docela katastrofické představy, jestli za 25 let vůbec budu moct jít do důchodu, jestli odchod na odpočinek do tý doby neprodloužej na 80 let.
    Samozřejmě to vidím jen na vzorku nemakačenků z našeho města, určitě jsou i ambiciózní mládežníci, jenže ti asi nejspíš odejdou natrvalo do světa, kde si vydělají víc, než v nějakým zaprděným Česku.

  5. Zdá se, že vítězství Obamy potvrzuje tezi článku, totiž že stárnutí populace vede k postupnému obratu vlevo.

  6. Zajímavý článek, jenom mi ale řekněte: kdo je v dnešní době levice a kdo pravice? A co chce levice a co pravice? Když odhlédnu od komunistů, kterými se nemám vůbec v úmyslu zabývat, myslíte si, že ČSSD je strana levicová a ODS pravicová? Spíš bych to viděl tak, že Paroubek je momentálně větší populista a je víc ochotnej prodat se veřejnýmu mínění než Topolánek, a že Topolánek byl trochu na rozdíl od Paroubka pracovitý premiér, ale pravice a levice? To jsou dnes už naprosto prázdné pojmy – jen pro srovnání: hlavním tématem britských konzervativců bylo před několika týdny zvýšení horní hranice daně z příjmů na 45%, mluvilo se tady o solidaritě, zapojení těch bohatších do řešení finanční krize … nezdá se vám to tak trochu jako téma pro levici? Čekal byste to od pravicové strany, kterou se ODS často ohání?

  7. Dobrá poznámka. Je jistě pravda, že dělení na levici a pravici je trochu překonané. Tony Blair třeba býval úspěšným „levicovým“ premiérem mj. proto, že vyluxoval všechna témata konzervativců a ti pak neměli čím nadchnout voliče. Dříve mívaly strany nějakou ideologii. Jakou má ideologii třeba ČSSD nebo ODS? Ideologii už nemají ani komunisté (kromě sbírky vousáčů na zdi), jenom Klaus má tu svou, stvořenou z konzervativních pouček a vlastních duševních výpěstků. Moderní společnost je už tak složitá a komplexní, že nějak ji „řídit“ přesahuje možnosti kohokoli, tím spíše politiků. Nicméně si myslím, že dělení mezi levicí a pravicí se ještě vystopovat dá. Jde o vztah ke státu, o pohled na něj. Levice nahlíží na stát jako na nástroj k uspokojení potřeb všech, nejlépe rovným dílem bez ohledu na výkon, no a pravice jako na nástroj k uspokojení schopné menšiny bez zásadního naštvání těch ostatních. Nebo je to moc velké zjednodušení? Česká politika je vyprázdněná úplně, to jsou jenom skupinové zájmy prodávané voličům, tam se cokoliv hledá těžko.