Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

  • english

Kde leží Trója?

Úvodní stránka » Kde leží Trója?

Budoucnost je jistá, jen minulost se stále mění. Jan Werich

Tento text čtěte jako podklad pro film. Je postaven na práci amatérského vědce Jaroslava Sedláčka. Vydáme se s ním na cestu do minulosti, po stopách hrdinů, kteří nějakých třicet, pětatřicet století před námi si dobývali nesmrtelnost – vražděním, loupením, únosy krásných žen a lhaním o svém vlastním hrdinství.


Část 1. – ZAPOMENUTÉ MOŘE

Když se podíváme na vykopávky na území dnešního Maďarska, Slovenska, jižní Moravy, Rumunska a Srbska, zjistíme zajímavý fakt. Pravěcí lovci po sobě nezanechali žádnou stopu v nížině. Vždycky žili na pahorcích, a v každé době vždycky přesně ve stejné nadmořské výšce. Starší vykopávky jsou všude výš než ty mladší. (Například na západním Slovensku se pozůstatky szeletské kultury nacházejí mezi vrstevnicemi 280-320 metrů nad mořem, aurignacká sídliště mladší asi o 20 tisíc let ve výšce 200-240 metrů, pozdější gravetienský lovec mamutů z Dolních Věstonic žil už na úrovni 190 metrů, neolitická pozůstatky z Nitranského Hrádku jsou na 125 metrech, atd. V Srbsku či západním Rumunsku dostaneme přesně stejná čísla pro stejná období.) Jako kdyby lovci mamutů měli nějakou obrovskou vodováhu. Ale oni ji měli – žili na břehu moře. Na břehu obrovského sladkovodního jezera. Živili se mj. rybolovem, a to i na místech, kde dnes není po rybách ani památky. Toto moře postupně vysychalo – až konečně v době Kristově zmizelo skoro úplně. Dunaj si prorazil cestu skalami – a efekt to mělo stejný, jako když vytáhnete špunt z vany. Celá pannonská nížina vyschla a místy se proměnila bezmála v poušť – tak vznikla slavná maďarská puszta. Jenom bahnitá loužička jménem Balaton zůstala z obrovského „okeánu“, jak mu říkali Řekové, který ještě v historické době pokrýval půl Maďarska a kus Rumunska. Po pár stoletích už nikdo nevěděl, kde leželo „Severní moře“, „Atlantický okeán“, „Pontos Euxeinos“, či jaké všechny názvy to moře mělo, a historikové začali vycházet z představy, že mapa Evropy je stejná, kam lidská paměť sahá…


Část 2. – DAREIOS NA BALKÁNĚ

Začněme příběhem, který pro naše pátrání zdánlivě nemá sám o sobě žádný valný význam, neboť se odehrál až v době, kdy naše moře už bylo skoro vyschlé, pět století před Kristem – je však klíčový pro svůj přesný popis tehdejšího světa. Je to výprava perského krále Dareia proti Skytům, jak ji popsal otec dějepisu Herodot. Nejprve se podívejme, jak tuto cestu vykládá historická věda. Vychází z toho, že Skytové žili na Ukrajině, a tak Dareios, když se proti nim vypravil, musel logicky na Ukrajinu. Sebral v Persii armádu čítající sedm set tisíc pěšáků a jezdců, po pontonovém mostě postaveném maloasijskými Řeky překročil u dnešního Istanbulu mořskou úžinu a vydal se k severu. Stavitele mostu poslal napřed po moři, aby mu postavili pontonový most přes Dunaj, a když ho překročil, nařídil jim, aby most šedesát dní hlídali a čekali na jeho návrat. Dal jim k tomu řemen se šedesáti uzly, z nichž se každý den jeden rozvazoval. Potom s vojskem zahnul k východu na Ukrajinu k řece Tanais, což má být Don, po jehož překročení byl u Sauromatů a severněji u Budínů, kterým vypálil dřevěné město. Odtud východně po překročení Volhy k Thyssagetům a k horám Ural. Celou cestu se Skytové vyhýbali boji, ničili studny a odháněli dobytek, až Peršany vyčerpali. Dareios se vydal zpět na západ k Melanchlainům, Androfagům a Neurům, zpátky do Skythie, zpět k mostu přes Dunaj – opozdil se jen o pár dní a most ještě stál – a dolů k Dardanelám. No, vypadá to moc málo pravděpodobně. Jednak si nelze představit, že pěší armáda při pochodu pustou zemí, zdržována srážkami s domorodci, stavbou několika opevnění a pálením měst, urazila nějaké tři tisíce kilometrů za 68 dní, a už vůbec si nelze představit, jak bez mostu, bez lodí a také bez dřeva na jejich stavbu překonávala hladce řeky několik kilometrů široké. Navíc v popisu jsou i mnohé řeky, které nelze na mapě při nejlepší vůli nalézt, jiné zase tečou opačným směrem.

Pan Sedláček to vidí jinak. Vychází z toho, že Herodot má zcela přesné zprávy a také, že mnohé místní názvy a názvy řek se v nějaké podobě dochovaly dodnes. Dareios překročil Dunaj u Turnu Severinu. Vydal se na sever, překročil řeku Tanais – totiž Tisu, potok ve srovnání s Donem, u Budínů – tedy kolem Budapešti – vypálil dřevěné město, dal se na východ k Thyssagetům – obyvatelům okolí Tisy, potom k Neurům – dosud se tam města jmenují Nyíregyháza, Nyírbátor, Nyírszölös, atd., dolů pak nazpět, přičemž překračoval řeky, jejichž počet, směr toku a většinou i jména dodnes odpovídají (např. řeka Gerros se dnes jmenuje Körös, Borysthenés -Berettyó, Oaros – Arieš…). Tak dorazil opět k Turnu Severinu a dál je cesta jasná. Vše odpovídá. Vzdálenosti, počet dnů pochodu, směry, hory, nížiny, místní jména. Vypadá to, že Sedláček vypracoval přesný Dareiův itinerář. Proč? Hlavně proto, aby přesně identifikoval místa, kde žily jednotlivé národy na Balkáně a v Pannonii. Bude se to hodit. A také to dokazuje, že Skytové nežili na Ukrajině. A mimochodem, Řekové i Peršané toto území považovali za Asii. Takže známý Metternichův bonmot, že Asie začíná ve Vídni na Landstrasse, zas není tak daleko od pravdy. My všichni, co žijeme na levém břehu Dunaje, jsme vlastně Asiaté…


Část 3. – ARGONAUTI

Staří Řekové, bezmála zakladatelé evropské kultury, byli pochopitelně také chamtiví lupiči, kteří si o svých dobyvačných výpravách vytvářeli vznešené mýty. Jedním z takových mýtů je vyprávění o cestě Jásóna na lodi Argo za zlatým rounem do bájné Kolchidy.

Co je to zlaté rouno? Asi těžko pozůstatek zlatého berana, jak praví báje. Výklad může být dvojí: kožešina používaná při rýžování zlata k zachytávání jeho částeček, nebo nitkovité přírodní zlato. Obojí naznačuje, že Kolchida musela být bohatá na zlato. Jásón je nedokázal koupit ani získat za služby, jak naznačují úkoly, které údajně pro kolchidského krále Aiéta plnil – zabíjení draků, obrů a podobně – a tak je prostě ukradl a královskou dceru Medeu si vzal s sebou jako milenku či rukojmí.

Předně se podívejme, kam umísťuje Kolchidu historická věda. Do podhůří Kavkazu. Tam ovšem žádná naleziště zlata nejsou. Takže to tam asi není. Zato na druhé straně, v Rumunsku, je zlata dodnes spousta. Samo slovo Kolchida vykládá Sedláček jako hornatá země a Kolchové jsou prostě horalé. To by odpovídalo, zlato se v Rumunsku těží v horách.

Unesená Medea byla podle jiné báje jednou ze čtyř žen, jejichž únos byl údajně příčinou trojské války. Diodor píše, že Medea zavedla Jásóna k místu, kde Taurové hlídali zlaté rouno, a hovořila s nimi jejich jazykem. Taurové ovšem nesídlili na Kavkaze, ale v zemi Skytů. A Skytové, jak jsme řekli v minulé kapitole, žili v Maďarsku a Rumunsku. Zapomeňme na Kavkaz. Kolchida ležela bez pochyb na východním pobřeží Panonského moře.

Po krádeži a únosu věděli Kolchové, že Řekové budou hledat nejkratší cestu domů, nadejeli jim úžinou kolem ostrova Peuke (dnešní hora Zagajičko Brdo – pro jednoduchost uvádím jen závěry, nikoliv celý postup, použijeme mapu moře zvýšením hladiny vody jak odpovídá době děje, tedy asi na 90 metrů nad mořem oproti dnešním 65 metrům) a obsadili ústí Istru – tedy Dunaje. Tím jim znemožnili návrat. Argonauti – ve zcela bezvýchodné situaci – se obrátili zpět a prchali po moři na sever. Nakonec vpluli do řeky Rhodanu. Která řeka to je? Správná výslovnost rh ve starořečtině je hr. Řeka se tedy jmenovala Hrodan. Po delším pátrání zjistíme s překvapením, že se jedná o dnešní Hornád. Argonauti, jak praví pověst, veslovali proti proudu až k jeho pramenům – na východním Slovensku. (Archeologické nálezy ukazují, že levý přítok Hornádu Torysa hrál důležitou roli – mezi ní a obcí Plaveč na řece Popradu patrně vedla už v pravěku jantarová cesta spojující polskou a panonskou nížinu…) Tam přenesli svou loď přes rozvodí, druhou řekou se dostali do Baltu a podél pobřeží Evropy – jak praví báje, kolem zemí Keltů – se nakonec vrátili až do Řecka. Přivezli prý jantar – a ten se vyskytuje právě na Baltu. Zde se nabízí rekonstrukce – zda je takovou cestu přes území Slovenska možné vykonat. Zdá se zřejmé, že ano.


Část 4. – OVIDIUS VE VYHNANSTVÍ


Publius Ovidius Naso, římský lyrický básník, odešel roku 8 n.l. do vyhnanství a zbytek života protrpěl v obci Tomis na břehu moře zvaného Pontos. Je to vyřešená věc – historická věda identifikovala Pontos jako Černé moře a Tomis jako rumunskou Konstantu. Má tam i pomník. Nikdy tam nebyl.

Přesným a důvěryhodným zdrojem informací jsou jeho básně a dopisy přátelům. Píše například, že je uprostřed Skytů a Getů. Stěžuje si často, že moře každou zimu zamrzá a lidé chodí či jezdí na vozech po jeho hladině. Černé moře zamrzlo v historické době dvakrát. Nemůže to být tedy Pontos. „Močálu podobno jest neb bažině líné to moře.“ Zajisté, z grafu víme, jak se snižovala hladina Panonského moře, na přelomu letopočtu již bylo notně vyschlé. V Konstantě není moře ani vyschlé, ani líné, ani bahnité. Ovidius píše, že žije tam, kde je ústí Histru – tedy Dunaje. Dunaj neústí do moře v Konstantě, ale asi 130 kilometrů daleko. Ovidius píše, že moře je sladké. Svou cestu k Pontu popisuje tak, že překročil „Haimos zakrytý mračny“. Haimos je bulharské pohoří Stara planina, na cestě do Konstanty jsou to však jen kopečky, naproti tomu na cestě do vnitrozemí hory přes 2000 metrů. A tak dále a tak podobně. Herodot píše, že v zemi Skytů mrzne 8 měsíců v roce a moře zamrzá, jakož i celý Kimmerijský Bospor. Kimmerijský Bospor je ústí moře do Dunaje.

„Od kimmerského města je prý přes úžinu 2500 kroků. Tato šířka tedy odděluje Evropu od Asie a byla odkráčena na zamrzlém průlivu.“ Ano, levý břeh Dunaje byl považován za Asii. Vzpomeňme na Dareia, jenž ovládal Asii a proto se vypravil proti Skytům, aby ji ovládl celou.

Pokud Ovidius píše, že je „vyvržen na břehy Stygu“, hledání je jednoduché. I na dnešních mapách je údolí, kterým teče poslední přítok Dunaje před „Kimmerijským Bosporem“, označeno jako Stig. Zde se nacházelo „Mrtvé moře“ nebo též Hádes, podsvětí.

A tak se zdá, že město Tomis, kde strávil Ovidius zbytek života, leží na protějším břehu proti městu Stara Palanka. Jsou tam rozvaliny srbského hradu Ram a vedle nich zbytky starořímského opevnění… Sem asi patří ta socha z Konstanty.

„Hladino, tepaná prvně kdys veslem Jásonovým,
krajino, v které je vždy nepřítel krutý a sníh…“


Část 5. – TRÓJA PODRUHÉ OBJEVENA

Trója. Najít ji, to je největší výzva z dějin starověku. To, co vykopal německý obchodník Schliemann, je sice v učebnicích vedeno jako Trója, nemůže jí však být hned z několika důvodů.

Příčinou trojské války byl údajně únos několika žen. Těžko uvěřit, že v dobách, kdy únosy žen byly běžnou věcí, by se muži z celého Řecka vydali na tak krvavé dobrodružství z tak bezvýznamného důvodu. Skutečným důvodem je nepochybně to, že Jásón zjistil, že okolí Tróje je velmi bohaté na zlato, a řečtí muži se vydali si to zlato přivlastnit. Jaká jsou zlatá naleziště v Malé Asii? Žádná.

Druhým důvodem bylo, že takzvané mořské národy stále častěji ohrožovaly Řeky ovládaný prostor a Řekové se tedy vypravili si to s nimi vyřídit. Seznam národů bojujících na straně Trójanů je prakticky totožný se jmény oněch mořských národů. Pokud však z jiných zdrojů, jako byla např. památná výprava Dareiova proti Skytům, vytvoříme mapu bydlišť oněch národů, bez výjimky jsou to národy obývající území Bulharska, Rumunska a Jugoslávie, nikoli však Turecka. Lze-li věřit starověkým dějepiscům, pak Trója prostě nebyla v Turecku. Schliemann nejspíše vykopal město, které naopak mořské národy jednou nebo dokonce dvakrát zpustošily při svých výbojích, které byly příčinou a potom i důsledkem trojské války.

Trója má podle Homéra dvě jména: Trója a Ilion. Buď to tedy bylo jedno město se dvěma současně užívanými jmény – což nedává moc smysl – anebo to byla dvě různá města blízko sebe. A teď zkusme místo starověkých dějepisců využít moderní informační technologie. Použijme jakýkoli podrobnější navigační software na hledání míst na mapě a zadejme mu úkol najít na mapě světa dvě města se jmény podobnými jménům Trója a Ilion a navíc blízko sebe. Zadáme-li jen tři první písmena Tro a Ili – zeměpisná jména se mění zejména koncovkami, dostaneme překvapivý výsledek. Ve středním Rumunsku, v poříčí řeky Mureš, jež se dříve vlévala do Panonského moře, leží asi 40 kilometrů od sebe města Ilia a Troas. Nejbližší dnešní zlaté doly jsou opět asi 40 kilometrů od města Ilia. To vypadá na trefu. Pokusme se to ověřit.

Trója byla „strmé hnízdo“. Troas leží v prudce se zvedajících kopcích. Blízko měla téci horská říčka či potok. I to souhlasí. Při natáčení můžeme hledat i teplý a studený pramen – podle těch určil Schliemann Tróju. Jindy však Homér popisuje krajinu rovinatou. Ilia leží v rovině. A pochopitelně máme k dispozici ještě asi deset dalších důkazů, založených zejména na plavbě po Panonském moři, jménech národů a míst, atd., ale ty jen podporují naši hypotézu. Tak přesné místo, jaké se zdají určovat jména obou měst, ve starých spisech nenajdeme. Pokračovat se dá už jen krumpáčem…


Část 6. – NESLAVNÝ NÁVRAT

Během samotné války docházelo stále častěji ke sporům mezi řeckými veliteli, nejčastěji mezi Odysseem a Achilleem. Po dobytí obou měst se spory tak vyostřily, že došlo k úplnému rozpadu jednotné armády a jednotlivé skupiny se patrně samostatně potloukaly krajem. Odysseus jako nejchamtivější se na zpáteční cestě ještě rozmyslel a vrátil se, aby toho na pobřeží Pontu naloupil ještě víc. To se mu však stalo osudným. Postupně přišel o všechny své lodě i o kořist. Podobně se vedlo i ostatním, např. Achilleovi i Agamemnonovi, návrat Řeků z války byl neslavný.

Všichni si ze školy pamatujeme ty nesmysly, jak bývá vykládán návrat Odysseův. Hrdina pluje do Turecka, pak na Ukrajinu, na Sicílii, do severní Afriky, do Byzance, pak do Itálie, odvážnější autoři ho posílali dokonce na Azorské ostrovy… Tak by nikdo z Turecka do Řecka neplul.

Uvažujeme-li ale, že Trója byla v dnešním západním Rumunsku a návrat lodí musel proběhnout přes Panonské moře a pak Dunajem do moře Černého, návrat Odysseův dává smysl. Ukažme si, jak asi vypadal. Vodítkem je řeka, která dává jistotu, že všechny příhody se musely odehrát na ní nebo v její blízkosti. Strabon a další vysvětlují, že když Homér mluví o moři jako o řece, myslí tím příliv a odliv. Ale on myslil řeku.

Čarodějnice Kirké popsala Odysseovi průběh plavby po proudu Dunaje, protože ji asi dosud neznal. Dunaj totiž asi nebyl – například kvůli Železným vratům a jiným místům – dobře splavný proti proudu. Otázkou je, jak se výprava dostala z Řecka k Tróji, o tom však Homér nevypráví. Odyssea však dokládá, že s tou splavností to nebylo horké ani po proudu.

Velmi stručně:
 nejprve Sirény – ty možná připomíná říčka Sirinia jako přítok Dunaje,
 skalní útesy Plankty – 40 km úsek lemovaný až 500 metrů vysokými skalami,
 strašná Skyllé (čti Skulé) bydlící v jeskyni – levá skála v Kazanské soutěsce zvaná Sukar, kde je vysoko nad dnešní hladinou obrovská jeskyně,
 od ní na dostřel vpíjí a chrlí vodu Charybda (čti Charubda) – v tehdejší době musela být v těchto místech řeka nesmírně hluboká (i dnes je to až 50 metrů) s velmi silným proudem, takže vznikaly mohutné víry, důkazem jsou vymleté jámy ve skalách,
 ostrov Thrinakia – přítok Dunaje říčka Černá, v řeckém překladu může znít Thrinakia,
 silný vítr zlomil stěžeň – hory musely ustoupit, aby se mohl vítr projevit – což se děje u Turnu Severinu,
 loď ztroskotala u Charybdy – druhou Charybdou jsou dnešní Železná vrata s pozůstatky obrovských vírů

Trojskou válku sice Řekové vyhráli, ale znamenala pro Řecko katastrofu a měla za následek pět století stagnace.


Závěrem

Nejsem tak úplně přesvědčen, že všechno, co autor původní práce říká, je pravda. Ale myslím, že o to ani nejde. Erich von Däniken taky nepřinesl jediný skutečný důkaz svých fantaskních teorií – a přesto jeho práce zná celý svět. Ukázal nám, že historické pravdy mohou stát na hliněných nohou a že fantazie je velmi důležitá. A náš příběh je patrně z téže kategorie, jakkoli je mnohem lépe podložený argumenty než teorie Dänikenovy. Je to zejména dobrodružství, dobrodružství objevování. Bude to další příspěvek k poznání, že všechno je jinak. Pokud se podaří najít sponzora a film natočit, samozřejmě.


Dodatek

Docela náhodou jsem zjistil, že:

Už v roce 1913 vyšla kniha Nicolae Densusiana „Dacia preistorica“, jež obsahuje velmi obdobnou argumentaci a skoro stejné geografické poznatky.

Asi 20 kilometrů od rumunského města Timisoara (česky Temešvár) objevili pozůstatky obrovského města (údajně 1800 ha!) zničeného požárem a datovaného předběžně do doby bronzové. Město je asi 90 kilometrů od místa, kam Tróju umístil autor naší teorie. Připojuji satelitní snímek z Google Earth. Místo je z hlediska autorovy teorie mnohem příhodnější, protože leželo na řece sotva 15 kilometrů od tehdejšího břehu moře. Je to Ilion vypálený Řeky? Nebo město spálené Dareiem?

(Google Earth 45º55.55 N a 21º14.14 E)

Martin

Mail autorovi

Komentáře

  1. Vynikající článek. Jen nevím, proč se o historickém moři v jihovýchodní Evropě celkem neví a historici o něm nehovoří – alespoň pokud vím. Jinak kdysi bylo moře i v Čechách a na Moravě … ale to snad jsou prehistorické záležitosti.
    Ale pan Sedláček je dobrý. Připravil mi velmi zajímavou chvilku. Díky.

  2. Vynikající článek. Je mi jasné, že mýty jsou silnější (než)skutečnosti. Rozesmál mě váš pragmatismus „spíš zlato než ženy.“ Budu dál šířit tento kvalitní pohled na řecko-persko-skytské tahanice.

  3. vážně moooc zajímavé :-) hledal jsem – už ani nevím co – a našel tenhle článek :-) jestli znáte nějaké zajímavé linky (zdroje) na téma „panonské moře“ nebo „sedláček“, dejte je sem prosím (případně na můj mail)… historici neznají panonské moře, a internet nezná jaroslava sedláčka… ;-)

  4. Nepodléhejte pocitu, že co není na internetu, nemůže existovat. Autor teorie zemřel před rozšířením internetu a Panonské resp. Karpatské moře internet zná, je to geologický fakt, jen se liší názory na dobu, po kterou existovalo. Pokud vím, Maďaři a Rumuni o tom i leccos napsali… Tím ale nechci tvrdit, že autor teorie má pravdu, nejsem ani geolog, ani historik, ani archeolog… Jako laikovi mi připadá nejpravděpodobnější vysvětlení Dareiovy cesty proti Skytům a pobyt Ovidia…

  5. „karpatské“ moře jsem nezkoušel (zkusím) ;-) … zkoušel jsem „pannonian see“ a „paratethys“ – na rozdíl od vás jsem se geologií „chvilku“ zabýval ;-) ale stejně bych uvítal (třeba i na privátní mail) linky na zdroje… jsem tak „nízký“ ročník, že si SKUTEČNĚ nemyslím, že to, co není na internetu, NEEXISTUJE ;-) obzvláště mě zajímají ty MAPKY, které jste v článku použil (rozsah moře v průběhu vývoje)… je to košér info (???) :-)

  6. Jaképak linky. Pan Sedláček zemřel a jeho děti, pokud vím, pozůstalost vyhodily. Řízením osudu mi zbyla jedna asi stostránková na stroji psaná kopie jedné z jeho prací. To je jediný „link“. V sedmdesátých a osmdesátých letech neměl s jiným než oficiálním výkladem čehokoli šanci a když šance byla, už nebyl naživu. To je celý příběh. Ten spis, co mám, je jen jakési shrnutí jeho celoživotní práce, obsahuje řadu podrobných argumentů, ale měl sloužit k popularizaci, vědecké podklady byly v jiných spisech, které ale nemám a pochybuji, že ještě existují. Nicméně z množství zmiňovaných detailů je jasné, že se nejedná o úplný blábol, ale přinejmenším o teorii postavenou na vědeckou metodou získaných argumentech. Pro mě jako filmaře je v zásadě fuk, zda je to pravda nebo ne, ovšem kdyby to mělo být seriózně ověřeno, musel by někdo asi celý výzkum udělat znovu, protože od Sedláčka se už nic nedozvíme. Mapky jsou v zásadě jeho. Když jsem to psal, zkusil jsem si něco ověřit. Našel jsem si naleziště nějaké balkánské kultury a srovnal ty puntíky s mapou. Vycházelo to, řekněme, zhruba. Tak asi na 80%. To by ale člověk musel začít skutečně pátrat, zjišťovat, jak spolehlivé je určení a datování nalezišť, která podle mapy vycházejí uprostřed moře, atd. Na to nemám, bohužel, čas ani peníze, tak jsem toho nechal. Tenhle článek je tedy jediný můj „výstup“. Hlásili se nějací Slovinci z univerzity v Lublani a taky někdo z Rumunska, že je to zajímá, ale zatím jsem nenašel nikoho, kdo by to jako projekt financoval. Zítra odjíždím do Finska, tak se nezlobte, že si s Vámi nebudu povídat, ale můžeme pokračovat třeba v srpnu. Mezitím se můžete prokousat anglickým překladem „Dacia preistorica“, mám pocit, že ten na internetu je. Já už na to neměl náladu. Rumuni mi tvrdili, že půlka argumentů je tam potvrzena, ale nečetl jsem to, to si nechám na dlouhé zimní večery…

  7. tak každopádně díky za zajímavý článek :-) ta „dácie“ je skutečně k dispozici v angličtině… to si někdy přečtu :o)

  8. jo super hodi se mi to do skoli

  9. …je to blbosť !! načo by gréci vyslali 1186 lodí, keď mohli ísť do „tróje“ peši !!?
    pán Sedláček si prispôosobil miestne názvy k tomu čo potreboval.Stačilo len keď sa trochu podobali k tomu o čom písali dejepisci.Veď to by mohla byť trójou aj trnava,trebišov,trenčín či třebíč alebo ilava,jihlava – iliónom atď…to more tu bolo v geologických dobách a nie v pamäti dejepiscov.Skýti obývali strednú áziu teda juh kaukazu medzi čiernym morom a kaspickým jazerom.peržania by nemuseli z perzie pochodovať 3000 km, keby pán sedláček skýtov neumiestnil niekde v maďarsku.peržanom by stačilo „pouze“ ísť na sever, veď perzia priamo susedí z územím skýtov.Myslím si že keby si videl na vlastné oči rieky poprad a hornád tak by si pochopil, že sú nesplavné pre lode typu: Íason a argonauti….a prečo by to isté mesto nemohlo mať dve mená? Veď každý národ nazýva mestá,miesta po svojom.Bratislavu napríklad doteraz nemci volajú pressburg a aj v mapách ju tak píšu /nie všetci/,maďari požoň /pozsóny/ a starší ľudia volajú prešpork-prešporok,veď len pred 80-tími rokmi sa tak aj volala….no mladší ju už väčšinou volajú blava.Preto aj trója mohla byť pre jedných trójou,ilionom či wilusou a to ešte časom aj kadečím iným a skôr či neskôr by sa to viac či menej podobalo nejakému mestu-miestu niekde inde v európe,ázií či v amerike. Potom vznikne hypotéza a hranie sa z miestnymi názvami menené stáročiami až pokiaľ sa niektoré nepodobajú na to čo práve potrebujeme,veď čo na tom že tamto je z novoveku a tamto z praveku.No ako ďaľšia hypotéza sa to dá čítať ale samozrejme že toto je môj názor.Myslím si že pán Sedláček ani nemal toľko možností ako máš Ty dnes a tiež ani toľko neprecestoval-podľa toho čo si písal…v poslednom čase je módou hľadať všetko na balkáne egyptské pyramidy aj tróju už miestni lokalizujú kdesi v srbsku či v bosne,takže sa musím smiať pri takýchto postupoch pretože aj oni ako pán sedláček si spodobujú názvy obcí a miest tak ako potrebujú a potom tým smerom aj nechajú „obrazne povedané“ pochodovať rôzne armády staroveku ,tak ako pán sedláček dareia do maďarska.Takže taký je môj názor-bez urážky.

  10. No, ono to možná z toho mého textu není jasné, ale až do Turnu Severinu je cesta Dareiových vojsk přesně doložena a popsána, o tom tedy žádná diskuse být nemůže, to si pan Sedláček nevymyslel. Nejsem historik, ale kdyby Skytové skutečně žili tam, kde se to dnes předpokládá, tak by asi Peršani nevolili takovou příšernou cestu přes Balkán, ne? Už to samo stojí za zamyšlení, jestli na téhle teorii něco není. Ono se sice špatně diskutuje s někým, kdo je dvacet let po smrti, ale narozdíl od měst, která si dobyvatelé často pojmenovávali po svém, řeky a hory měnily názvy málo. Takže když někdo přišel do země a zeptal se, co je to za řeku, řekli mu, že Wilt Ahwa – no a tak jí tak říkal, až se z toho stala Vltava. Osobně si s tou Trójou vůbec nejsem jistý, ale s těmi Dareiovými řekami mi to připadá hodně pravděpodobné.

  11. Je to určitě zajímavé, ale mám problém s tech. údaji. Pokud by hladina sahala až na kótu 280 – 320 m/m, pak by zatopení sahalo až někam po Olomouc, Slovensko by bylo zatopené z 50%. Tomu mapka neodpovídá.Nevím, jaký je názor geologů na protržení Železných vrat (nemýlím-li se tak pozdní třetihory). Autorovi bych doporučil multivědní přístup. Kdyby se hladina „snížila“ na reálné hodnoty a více věnovala pozornost říčním cestám (Jáson), pak bych možná uvěřil. Docela bych přivítal odpověď.

  12. Hmm, s odpovědí bude asi momentálně trochu problém. Autor teorie je asi 20 let po smrti. Jako naprostý amatér jsem se pokoušel srovnávat mapku s místy pravěkých nálezů na Balkáně a výsledek byl jenom velmi přibližný, nicméně nevylučující pravdivost teorie.

  13. …ale ani nepotvrdzuje pravdivosť teórie.
    Chápem,že Ťa to do značnej miery ovplyvnilo,no absolútne nesúhlasím.Argumentuješ peržanmi pochodujúcimi kdesi až na území slovenska ?! Pán Sedláček si prispôsobil dejepis aj zemepis ako potreboval. V prahe máte tróju…tak odkiaľ môžeš vedieť že nemyslel práve tú tróju.Rieka by tam bola aj nejaký ten kopec a zlato sa v čechách tiež nájde.Prečo by to tak nemohlo byť? Ak si si pomyslel na more tak na tisíc percent aj na území čiech v niektorej dobe more bolo.Argumentuješ nadmorskými výškami a spomínaš pravekých lovcov? Trójania boli praveký lovci? – zaujímavé,no smiešne. Desať rokov sa úspešne bránil praveký kmeň lovcov proti najvyspelejšej civilizácií tej doby-Grécku.Mali nejaké zvláštne zbrane či čo? predkladáš že je doložený postup peržanov až do Turnu-severínu,lenže ten vznikol až v 2-hom storočí nášho letopočtu tak ako mohol sedláček lokalizovať a pred ním peržania že kde sú?!…aha zabudol som GPS systém mali sebou. More zmizlo v dobe Krista?! ako sa potom rímania dostali na územie slovenska?…a prečo o tom nikde nepísali že preplávali more ? …a kde sú ich trirémy ? A čo má trojská vojna spoločné s dáreiom? …tých skýtov? Ak je to kvôli polohe tróje tak skýti podľa herodota žili od Ústia rieky dunaj po rieku don /na ukrajine/ Ústie rieky dunaj je asi 600 km od turnu-severinu vzdušnou čiarou a herodos o ňom nepísal-nemohol-neexistoval v tom čase ešte !…sedláček úmyselne nazýval rieky ako sa mu do jeho „priblblej“ teórie práve hodilo,lebo Dunaj bol pre neho prosto Don !! …poloha sedláčkovej tróje a ilia ? Mal sedláček v rukách niekedy mapu? …ako bez urážky ale nachádzate sa práve v jednom z najväčších pohorí Európy – Karpatoch !! Ako teda mohli grécky vojaci dobehnúť od lodí k hradbám Tróje na jeden raz /homer/ ?! Možno univerzálny vojaci alebo terminátori-nie ľudia! Martin nehnevaj sa ale aj logicky to nie je možné,aby Trója ležala tam kde si pán Sedláček želal.Jeho hlavným argumentom sú dnešné názvy podobné tým o ktorých písali vtedajší velikáni. Rumunské mestečko Ilia ani osada pri ceste Troas nemajú nič spoločmé so starovekou ani dnešnou Trójou. …nenechaj sa vyviesť z miery a vedz že ani naprostý amatér nemusí vždy „spoléhat“ na poznatky amatérskych vedcov.

  14. To hector.

    More v dobe rima? Cetl jste stejne clanek? Ze kdy byl Homeruv pribeh? Kdyz s epodivate na mapku kdy to more melo byt a jak vypadalo 500BC. Kdy bylo rimske vojsko na slovensku? Kdyz uz spochybnujete at je to faktama ne blbostma.

    S Dareom? Nu podle clanku, rikaji, ze Darea sel proti Skythum do Asie, kdyz se to nacrtne dle dobovych popisu sel smer slovensko. Tj. v ASII v te dobe bylo i slovensko, bo bylo za dunajem. Takze vykriky do tmy co ma spolecneho? Jde o to, z ednesni nazvy co byla Asie nema nic spolecneho co byla asi kolem roku 0.

    Jsou tedy dana fakta, Sedlacek vysvetluje co pod tim kterym nazvem predstavuje a podpirato dukazi, ala vyprava Darie do ASIE (na slovensko). To jsou fakta, ktera nikdo s vedcu nepopira, ale zamlcuje (nekomentuji, tak nemusi vysvetlovat). atd.

    Jinak receno, to, ze ted se rika Troja byla v anatolii a kdokoliv rika a dokazuje opak je diletant je sama o sobe dukaz, ze neco smrdi.

  15. To hector
    Veta : „Rumunské mestečko Ilia ani osada pri ceste Troas nemajú nič spoločmé so starovekou ani dnešnou Trójou.“

    Otazka pro tebe, ze to rikaji vedci? Do Slimana nikdo neuznaval, ze vubec Troja exitovala, a potom vykopal hodne zlata a najednou exituje? Chlape pravda neni vzdy kdyz to rekne nekdo z doktoratem ci profesurou….

  16. to Karol: …čítal som ten istý článok.doslova sa v ňom píše že:Toto moře postupně vysychalo – až konečně v době Kristově zmizelo skoro úplně…takže spochybňujem faktami,ktoré sa v ňom / článku / nachádzajú. Ale už za homérovho života už tam more nebolo! To more tu bolo v geologických dobách…desaťtisíce rokov predtým ! Kedy boli rímania na slovensku? Je tu plno dôkazov rímskeho pôsobenia aj na Slovensku ako aj v Čechách a na Morave.Celkom určite by svoje sídla nestavali pod vodou a ani nenechali pochodovať légie do mora do bojov proti kvádom,markomanom a iným kmeňom vtedy žijúcich na našich územiach a bez toho že by opísali cestu po mori.V kristových časoch už na tomto územií viedla známa Jantárová cesta-takže more tu už sotva bolo ! Ja som si pozrel mapku ale nijaké more tu v čase 500 BC ani v čase krista byť nemohlo ! Prieči sa to geologickým dôkazom ! More sa na týchto územiach nachádzalo pred miliónmi rokov,ešte v treťohorách! Zatiaľ čo ľudia ešte neexistovali !
    …a k tomu poslednému komentu: Nájdi si prosím obe lokality /ilia a troas/ na mape a posúď sám či v dobách už historicky doložených by tam niekto pristával s loďami – teda 1186 lodí !… ako je opísané v Iliade ! Inak s poslednou Tvojou vetou súhlasím…

  17. to hector
    Tou vědou bych až tak neargumetoval. Homér nebyl součesníkem trojské války. Jason ani trojští hrdinové nebyli Řekové, ale Achájvé! Rozdím mezi Římany na Slovensku a trjskou válkou je minimálně 1500 let. První invaze „mořských národů“ do Egypta se odála kolem roku 2200 před n.l. Kdy došlo k protržení a následnému PROHLUBENÍ železných vrt skutečně mevím a ani o tom nechci polemizova. Jen mi vadí, když si někdo plete „Acháje holení krásných“ (Homér) s barbarskými Dóry a Ióny.

  18. Náhodou ta teorie je kouzelná a vůbec není hloupá. Argumentace počtem lodí udávaných Homérem mi přijde mnohem scestnější, nic ve zlém. Argonauti plující proti Hornádu, to už je docela divoká představa, ale na druhou stranu, ona ta Argo asi nebyla velká jako Titanic, dokonce nejspíš ani jako parník Tyrš – mluvíme zhruba o polovině 2. tis. AC, ne? Vikingové se plavili po ne zrovna velkých řekách ještě koncem prvního tis. AD, tak co? Nejpádnější argument proti je asi datace protržení Železných vrat – neví o tom někdo víc? Ale osobně si umím představit (mám dobrou fantazii;-), že to nebyl jednorázový proces – skály se propadly na dnešní úroveň a moře se rázem vylilo do Dunaje. Klidně to mohlo trvat celá tisíciletí, během nichž se moře postupně vyprazdňovalo. Různé zdroje datují jeho zánik od 600 000 až po 20 000 před. I tak je to pořád obrovský rozdíl, ale kdo ví…? Každopádně pokud se v té věci něco děje, hodně mě to zajímá.

  19. Přemyslovec

    nejsi normální Troja byla v dnešním Turecku

  20. Přemyslovec

    Illion je název pro Troju z Homérova díla

  21. 2 Premyslovec.

    Krome vykriku co pouziva clovek co vychodil Plzensky typ skol. Ci pred 89 retorika svazaku. Mas neco co by to spochybnilo? Nebo ve skola nam to rekli, tka je to prava a nic nez pravda…

    Proc lidi co nechcou videt i jine pohledy na historii vubec ctou a vyjadrujou se? Proszte si zajdi do hospody a nelez do knihovny nebo na internet.

  22. P.S. nu v homerove dile je to nazev pro troju, a obast v Rumunsku co existuje narozdil od teorie panu akademiku co tvrdi, ze to musi byt tady protoze to rikame…

  23. in hungarian there is a fairy tale Tunder Ilona

    Helene of Troy’s father was Tundareios

    Ilona is a women name

    so yes was here

  24. Tunder means ‚fairy tale women‘ or a beautiful women

  25. I am regular reader, how are you everybody? This post
    posted at this web page is genuinely good.

  26. Has your garage door begun to act up and you are worried
    that a mere garage door repair job is not going
    to be enough? Well, the good news is, you do not have
    to completely replace your garage door openers.
    All you have to do is to perform a few garage door repairs that are going to take care of your
    problem.

    You can perform a few repairs without the help of any professional.
    However, some repairs are more complicated and should not be attempted
    by the nonprofessional. If you do so, you might end up injuring yourself.
    Plus, you might also cause more damage to the garage gate than repair!

    Why do you need the repair?

    First, you should note what problems you are facing with your garage gate.
    Is the door simply not responding? Or is it closing
    and opening partially? Do you find that the garage opener is running, but not opening?
    You will find that the repair work for each of
    these cases is different.

    What work does garage gate repair involve?

    Light repair works usually involve cleaning, lubricating and tightening the tracks, springs and the loose parts of the system.
    You should first check if the power supply to the opener is intact.

    Sometimes, if the power is not reaching the opener for some reason, your garage
    door will be stuck, and you will be left wondering what went
    wrong!

    What kind of garage opener do you have?

    When you are planning to perform some garage door repair,
    you should first find out what kind of opener you are using.
    If it is a standard extension garage gate, you
    can easily carry out the repair works, once you are able to find out what is going wrong with the machine.

    However, if your garage door is making use of a torsion spring, you will
    have to call in a professional to help you with the
    repair works. The torsion spring door is under tremendous pressure, and thus,
    one wrong move may even turn out to be fatal for you.

    Other garage door repair works

    If you are looking for a temporary fix for your garage
    gate, you can disconnect the opener from the
    door, by pulling on the red string that you can see on the side of the door.
    This way you can operate the door manually. However, be careful, because if the
    problem lies in the spring of the door, it might fall suddenly on you.

    Check all the loose hardware to make sure that nothing is out of place.

    Also check the springs and see if they are hooked on to the right place.
    If, while carrying out the garage door repair you face any difficulty due to the tension in the springs,
    try to adjust them by hooking them to the next notch.
    This will make it easier for you to work.

    Finally, never forget that the best way to keep your garage door in good condition is by regularly carrying out maintenance work on your door.
    This will ensure that you do not have to spend buckets on repair and replacement works.

  27. Wow that was strange. I just wrote an extremely long comment but after I clicked submit my comment didn’t appear. Grrrr… well I’m not writing all that over again. Anyhow, just wanted to say superb blog!