Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

Fujara

Úvodní stránka » Fujara

Tralalák frajersky na stranu, Dušan Holík z Očové se dívá do dálky opřený o vyřezávanou hůl, v pozadí hora Poľana. Jenže ta hůl není hůl, ale přímo pilíř, pilíř slovenského kulturního svérázu. Ten kus dřeva z černého bezu byl totiž 25. listopadu 2005 zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO jako slovenský lidový hudební nástroj pod názvem fujara. To slovo – fujara – je sice rumunské, ale nikde mimo Slovensko nenajdete nic podobného. Jenom snad jihoameričtí indiáni vymysleli nástroj, který se fujaře podobá.

Příběh asi začal kdysi pod hradem ve Slovenské Ľupči. Za tureckých válek tu byl dislokován pluk žoldnéřů ze západní Evropy, a když žoldnéři odešli, zbyla tu po nich gotická trojdírková basová píšťala, populární v celé západní Evropě v 12. a 13. století.

Zalíbila se zdejším pastevcům a jako latimérie podivná na dně moře, přežila fujara ve slovenských horách skryta zrakům světa sedm století, aby se ve století dvacátém – vylepšená a vyzdobená – vynořila na světlo. Je sice považována za jeden ze symbolů Slovenska, ale ve skutečnosti se nikdy nerozšířila na větším území než nějakých 500 kilometrů čtverečních. Je to širší okolí Banské Bystrice a Podpoľanie.

„Majster fujaráš“ Dušan Holík nám ukáže, jak se vlastně na fujaru hraje a jak se vyrábí. Na její výrobu používá černý bez, protože ten má měkkou dužinu a dobře se obrábí. Všechny fujary jsou zdobeny tradičními motivy, buď vyřezávanými nebo vypálenými kyselinou. Fujara má tři hmatové dírky a tónotvorné zařízení zvané hlásnice. Má hluboký a velmi typický tón.

Zdá se, že fujara má velkou budoucnost. Už se pořádají fujarové semináře za mořem a jsou desítky Američanů a Kanaďanů, kteří se na ni učí hrát. Na Yahoo mají i svoji stránku. Vypadá to, že gotická píšťala opět vyrazila do světa.

Slovenská fujara ale existuje ještě v jedné verzi. Říká se jí fujara trombita a je až 5 metrů dlouhá. Používala se hlavně k předávání signálů na dálku. Je to blízký příbuzný slavného didgeridoo, hudebního nástroje australských domorodců. V městečku Tisovec ale zešíleli a rozhodli se, že se zapíší do knihy rekordů nejdelší fujarou na světě – a vyrobili fujaru 20 metrů dlouhou. Je ze smrkového dřeva a vyznačuje se zejména tím, že ji není kam dát. Jako hudební nástroj také není nejpraktičtější. Ale rekord padl a Tisovec se zapsal do dějin. Ovšem do dějin šílených nápadů.

Hej, na vrch na Poľanu – hraje a zpívá Dušan Holík (dvakrát klikni k přehrání)

Chcete se naučit hrát na fujaru? Dušan Holík vám rád nějakou pošle. (+421-45-5349568) Není nijak nesnesitelně drahá a ve společnosti s ní zazáříte.

Komentáře

  1. Dekuji za krasny popis fujary a jeji historie, a mohu potvrdit, ze fujary, koncovky a pistalky vyrobene Dusanem Holikem nejen vyborne hraji, ale i vyborne ladi a to je u lidovych vyrobcu spise vyjimka, nez pravidlo. Chtel bych poznamenat, ze fujara-trombita ma mnohem blizsiho pribuzneho ve Svycarskem nastroji „alpenhorn“, ktery vypada velmi podobne, a na rozdil od primitivniho didgeridoo se pouzival nejen k signalnim ucelum, ale stejne jako trombita, ke hre melodie (to didgeridoo nedokaze). Ale hlavne bych chtel pozvat VSECHNY zajemce o fujaru do nasi „fujarocky“ na Yahoo, ktera je zdrojem informaci o fujare pro vice nez 80 priznivcu fujary, vyrobcu nastroju a interpretu, mame tam take velky archiv fotek, a mp3 nahravek. Adresa je:
    http://launch.groups.yahoo.com/group/fujara-fujarka-fujarocka/
    Bob Rychlik, Maryland

  2. Zdá se, že snad ve všech velkých evropských horách (prý i v Pyrenejích) si na komunikaci z kopce na kopec vymysleli nějaký podobný nástroj, jako je fujara trombita. Alpenhorn připojuji na obrázku.

  3. Taky v tibetu vznikla trouba podobná alpenhornu, jmenuje se dung.

  4. Také v centrálním Valašsku, v okolí Rožnova pod Radhoštěm existovaly velké signální trouby podobné trombitám .

  5. Souhlasím, letos jsem při návštěvě Mostů u Jablůnkova v Beskydech v Gorolském (horalském) infocentru takovou troubu viděl. Zde je fotka: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gorolsk%C3%A1_trouba.JPG

  6. Dobry večer. Prezrel som si vašu stranku o vyrobe fujar a chcel by som sa opytať keď nemôžem zohnať kyselinu dusičnu či sa da leptať aj inou kyselinou a ako sa riedi. Ďakujem s pozdravom: Miroslav Chuchut Trenčin.