Dřevěný dům, dřevěná kancelář
Hlavní strana » Dřevěný dům, dřevěná kancelářDavid Vaverka - Helsinky
Tapiola, zahradní čtvrť města Espoo nedaleko Helsink, se proslavila svou architekturou již počátkem šedesátých let dvacátého století. Základní myšlenka skloubení přírody s kvalitní výstavbou a následná vysoká kultura bydlení našly ve světě širokou odezvu a nespočet více či méně úspěšných následovníků. Nyní dostala Tapiola novou dominantu a nový architektonický primát: nejvyšší dřevěnou úřední budovu v Evropě.
Dřevo je ve Finsku tradičním stavebním materiálem. Ze dřeva se stavělo odnepaměti a skoro výlučně. Cihla a kámen se začaly šířeji používat až v devatenáctém století. Typickou a nejoblíbenější formou bydlení byl vždy dřevěný jedno- či dvoupodlažní rodinný dům, a tato tradice přetrvala i přes ve Finsku velmi oblíbený strohý funkcionalismus a betonovou výstavbu.
V posledních letech se dřeva stále více používá i při výstavbách větších budov. Zatím nejvyšší je právě dokončené sídlo společnosti Finnforest v Tapiole. Dřevařská firma si přála, aby její sídlo svým vzhledem a charakterem reprezentovalo její činnost a stalo se jakousi vizitkou, která by byla viditelná i v zahraničí. Tendr byl vypsán v roce 2003 a zúčastnili se ho architekti z Finska, Švédska a Dánska. Vítězem se stal finský architektonický ateliér Pekky Helina a stavět se začalo v létě minulého roku.
Pětipodlažní budova je sestavena po způsobu stavebnice Lego z 1 200 elementů a dalších 17 000 jednotlivě opracovaných částí, které byly vyrobeny ve vlastních dílnách Finnforestu. Největší dílec je přes 20 metrů vysoký a 1,7 metrů široký pilíř v průčelí budovy. Stavební dílce jsou vyrobeny z vrstveného lepeného dřeva, jehož jediným výrobcem v Evropě je právě Finnforest. Materiál je pod obchodním názvem Kerto nabízen i v České republice.
Už při příchodu k budově Vás ovane vůně lesa. Pod jižním štítem jsou vysazeny desítky borovic a plochu pokrývá místo běžného trávníku lesní půda, mech a vřesoviště, na které již počátkem podzimu stačily uzrát borůvky a brusinky. Sama úřední budova je rozčleněna dvěma atrii na tři trakty. Strohá přímočarost stěn je vyvážena východním traktem, který má podobu obráceného kužele.
Uvnitř voní smrkové dřevo. Všude viditelné pilíře a nosné konstrukce jsou zabarveny do tmava, strop je světlejší. Dveře jsou z břízy, podlahy z jasanu, skříně z olše. Podle architekta Helina vlastnosti dřeva podporují udržitelný rozvoj. Dřevo na sebe váže kysličník uhličitý a může se recyklovat. „Požární předpisy dlouho znemožňovaly použití dřeva ve vysokých budovách. Nyní už můžeme požární bezpečnost zaručit. Trvá hodinu, než nosníky z lepeného dřeva a pilíře zuhelnatí. V tomto domě jsou i požární dveře z břízy!” říká Helin.
Z oken nejvyššího poschodí kuželového traktu se nabízí krásný výhled na Finský záliv.
Hlavní projektant Peter Verhe věří v širokou renesanci dřeva, které je snad vůbec nejstarším stavebním materiálem. Jeho působení na lidskou psychiku je mnohem příznivější, než je tomu u jiných materiálů. „Je to tak zakódováno v našem vědomí”, upřesňuje Verhe. Přiměřeně zpracované dřevo je autentický a živý přírodní produkt a je to produkt místní, který vyžaduje jen málo energie.
Hlavní projektant podotýká s úsměvem, že nedávno byl na Slovensku, ale tam o stavění ze dřeva prý nechtěli ani slyšet. V České republice sice nikdy nebyl, ale věří, že velké dřevěné stavby, jako nová a fascinující výzva moderní architektury, si sem brzy najdou cestu.





Ako sa varia halušky
Co vidím z okna ložnice