Krmiči holubů, nebo šedí panteři?

Naše videa

Za císaře pána

Ako sa varia halušky

Co vidím z okna ložnice

Dolina


Chvilka poezie

  • česky

Don’t Cry for Me, Bohemia!

Home » Don’t Cry for Me, Bohemia!

Echelon Bob, USA

During my recent visit to the Czech Republic, a small former Eastern Block country in the heart of Europe, a question occurred to me: What was the likelihood in 100 or even, that the roughly 10 million Czech citizens would still be speaking the native Czech language?

Not much, I’m afraid. Oh, I’m sure Czech will still be spoken here and there, in songs, in cultural festivals, by the older people, etc., but I just don’t think it will be that relevant for the economically engaged generation of 20-50 year-olds of the year 2100. Already today, with over 80 million relatively wealthy Germans next door across the northwest border, over 140 million Russians not too far to the east, half a billion of people worldwide using English, and nearly everyone else learning this lingua franca of business and technical communication as a second language, what use is a language understood by a measly 10 million?

Now, being born in the Czech Republic and growing up mostly in the USA, I am a bona-fide Czech-American. I can sympathize with some native-born Americans’ struggle to differentiate themselves from a bland melting pot with the carefully researched cultural heritages of ancient great-great-grandparents. I also understand how my genuine multi-culturalness at the very least makes me more interesting to some people, in both countries. I am happy to have the option of multiple perspectives on some topics, and I am glad that I can fluently speak another fairly different language. So, will I mourn for the death of Czech?

Not really.

Will I battle to preserve the language by teaching my children and grandchildren?

Forget it.

Will the world really be a much poorer place with the loss of some of the cultural and linguistic diversity Czech provides?

Nah, I don’t think so.

“Blasphemy!” exclaim the cultural heritage centers, the anti-globalization leagues the French ministers of culture, and the professors of Southern Polynesian Islander Latter-19th Century Literature at your favorite liberal arts college. “Surely, you’re joking, mister! You’ve got to preserve your heritage!”

Who says? I’d rather teach my kids a language of the future, that they can use in the present, such as Spanish, rather than one that is fading away into the past. Because, ultimately, language is a tool. A tool for communicating with whom you want or need to communicate. And if there is almost no-one left who speaks it… well, then, I say “Sayonara,” you collection of sound, symbol, and concept associations! You’ve become the tool without a use, and it’s time to find a wrench that fits!

In fact, I might even go so far as to say (in the words of our ever-eloquent President): “Good riddance!” Because with all that we might lose with the disappearance of some unique symbols, sounds, and perhaps even ways of thinking, consider what we necessarily and definitely gain: more people that speak the same language and actually understand each other! We can more easily do business with one another. We can more comfortably travel to each other’s countries. We might even be able to more accurately communicate some useful cultural differences that remain, and thereby merge or enhance both of our cultures. But, most importantly of all, another facet of group identification and potential source of conflict between different groups… gone! Because while language differences establish clear ethnic groups and potential rivalries even in the absence of other racial or religious differentiators, commonality in language almost always unites. I think those actual substantial benefits are well worth some potential conceptual losses.

Plus, we don’t even have to lose much at all. Consider English, the ultimate assimilator and preserver, a “language” with expressions and concepts such as “double entendre,” “chutzpah,” “curriculum vitae,” “hamburger,” “doodle”, “kamikaze,” “chutney,” “vodka,” “geronimo,” “canyon,” “kielbasa,” “cigar,” “macho,” “etc.” Oh, and don’t forget the “pina collada, amigo!”

Czech is a language that was resurrected already once from near extinction in the 19th century, yet still contributed “bohemian”, the “polka,” “robot”, “Kafkaesque,” “dollar”, and most importantly, of course, “pilsner!” It was a good run for 10 million speakers…

Now, let’s stop mourning our divisions, and instead celebrate understanding each other!

Komentáře

  1. Fuj. Myslim, ze to nenastane.

  2. Nastane. Jenom Češi, obyvatelé pupku světa, z historických důvodů přehnaně vázaní na svůj jazyk, kulturu a dějiny, si to dnes nedovedou představit. První, co nastane, bude to, že čeština přijde o diakritiku, tedy o háčky a čárky, jelikož je to neštěstí češtiny v době elektronické komunikace. Mladí už své SMS a e-maily píší bez háčků. Do dvaceti, třiceti let se bude anglicky mluvit u nás i na ulici, vysílání bude v angličtině s českými titulky jako leckde v Evropě už dnes. Vývoj nabírá exponenciální zrychlení, takže bych řekl, že se autor plete v odhadu doby. Bude to dřív než za sto let, obávám se.

  3. Bob Sr. - otec autora článku

    Pokud ti dobře rozumím, tak říkáš, že jazyky lidi rozdělují a na světě by bylo víc radosti s jedním jazykem.
    Vidím to tak, že lidi mají konflikty vrozené jako druh a i kdybys přes noc odstranil všechny jazyky, náboženství, rasy a etnické rozdíly, lidi by si stejně našli způsob, jak se odlišit, vytvořit skupiny stejného smýšlení a zase bojovat, jak se nám to dařilo dřív…

    Nemyslím si, že čeština je přímo ohrožena zánikem, jazyky mají velkou trvanlivost. Po mnoha staletích pod francouzskou a španělskou nadvládou si třeba Baskové udrželi svůj jazyk i kulturu, dokonce i mrňavé Lucembursko má stále svůj jazyk. Jediným bezpečným způsobem, jak nějaký jazyk zlikvidovat, je zabít všechny jeho nositele, jako jsme to udělali s indiány. Je to o to těžší tam, kde existuje bohatství literatury, na kterou jsou lidé hrdí…

    Teď zrovna jsou jazykové rozdíly ten nejmenší problém na světě. Nejhrůznější vraždění se často děje mezi lidmi mluvícími stejným jazykem (Kambodža, Rwanda, Kosovo…). Kdybych mohl odstranit jednu lidskou vlastnost ze světa, nebyla by to různost jazyků a kultur, ale fanatismus. Ten způsobuje, že lidi jednají úplně nelogicky, proti základním instinktům. Nedomluvíš se s fanatikem, i když třeba mluvíte jedním jazykem, jelikož tam žádná komunikace není možná.
    (překlad MCH)

  4. Jiří Lehečka

    Co bude za 100 let se neodvažuji předvídat,ale dějiny zaznamenaly několik pokusů o jediný dorozumívací jazyk: latina, esperanto…,a všechny ztroskotaly.

  5. Neztroskotaly. Latina fungovala tisíc let bez problémů. Vyvinula se z ní italština, francouzština, španělština… Někteří si myslí, že až angličtina ovládne svět, rozdělí se podobně do řady lokálních jazyků, ale tomu nevěřím, protože globální média tomu už zabrání.

  6. Jiří Matěj z Horoměřic

    Hm, jeden jazyk – a společný! A ještě k tomu angličtina!
    A diakritika pryč, vysílání v angličtině a české titulky, Martin nejspíš žertuje, že?

    Tak něco podobného už tady jednou bylo (i když to nebyla angličtina) – viz pár veršů z Bible:

    1. Mojžíšova (Genesis) 11:1 A celá země měla dále jeden jazyk a jednu slovní zásobu.
    11:2 A při svém cestování na východ konečně objevili údolní pláň v zemi Šinaru, a stalo se, že se tam usídlili.
    11:3 A začali říkat jeden druhému: “Pojďme, udělejme cihly a důkladně je vypalme.”

    Tak jim cihla sloužila jako kámen, ale živice jim sloužila jako malta.
    11:4 Nyní řekli: “Pojďme, postavme si město a také věž s vrcholkem v nebesích a učiňme si proslulé jméno, abychom nebyli rozptýleni po celém povrchu země.”
    11:5 A Bůh sestoupil, aby viděl město a věž, které postavili lidští synové.
    11:6 Potom Bůh řekl: “Pohleďme, je to jeden lid a pro všechny je jeden jazyk, a tohle začínají dělat. Ano, není teď nic, co by zamýšleli udělat a co by bylo pro ně nedosažitelné.
    11:7 Pojďme, sestupme a zmaťme tam jejich jazyk, aby jeden nenaslouchal jazyku druhého.”
    11:8 Proto je Bůh odtamtud rozptýlil po celém povrchu země, a oni postupně zanechali stavění města.
    11:9 Proto se nazývalo Babel, protože tam Bůh zmátl jazyk celé země a Bůh je odtamtud rozptýlil po celém zemském povrchu.
    atd. atd. …….

    … jediný jazyk lidí byl Bohem záměrně “zmaten – změněn” na různé jazyky, aby se docílilo božího záměru – rozptýlit lidi po celé Zemi aby tak byla celá obydlena.
    Společný jazyk totiž vedl k hromadění stejně hovořících lidí v jedné lokalitě –
    nechtěli se stěhovat.

    A asi díky tomu rozptýlení pak mohly vzniknout různé zvyky, obyčeje a celé odlišné kultůry ….
    ____________________________

    Čím mladší je člověk, tím méně mu asi bude záležet na udržení svého mateřského jazyka zvláště je-li nucen okolnostmi učit se a používat od dětství také jiný než mateřský jazyk a není-li k vlastenectví a národní hrdosti (nikoliv k nacionalismu) od malička veden a vychováván.
    Máme přeci dost příkladů z historie, kdy musel Český jazyk o své zachování tvrdě bojovat a nevykořenili ho ani Habsburkové ani Hitler!

    Český jazyk je krásný a bohatý jazyk a byla by velká škoda kdyby zanikl. Já osobně zastávám názor, že je povinností rodičů naučit své děti mluvit mateřským jazykem bez ohledu na to v které části Zěmě žijí. (V tomto si můžete vzít příklad od Romů,
    Hebrejců, Italů a dalších národností, které ačkoli žijí jinde než ve své původní vlasti udržují svůj mateřský jazyk a zvyky a učí své děti o své historii ….)
    Naše české dějiny jsou bohaté po všech stránkách a naše historie se začala psát mnohem, mnohem dříve než si někdo mohl pomyslet, že se narodí nějaký Kolumbus a objeví Ameriku!
    V roce 1348 (144 let před oficielním datem objevení Ameriky) byla v Praze založena Karlova univerzita, která dodnes patří k prestižním vzdělávacím institucím a je uznávána po celém světě!
    A co významní lidé jejichž mateřštinou byla Čeština – i těch bylo dost! Vzpomeňme jen těch nejznámějších, jejichž význam a zásluhy přesáhly české hranice, a které znají
    (možná, ale spíše ne) i v Americe.
    Teď si zrovna vzpomínám na tyto:
    Jungmann, Palacký, Tyll, Smetana, Dvořák, Janáček, Suk, Martinů, Kubelík Jan i Rafael, Mánes, Aleš, Lada, Švabinský, Mucha, Masaryk, Beneš, Werich, Voskovec, Ježek, Forman, Havel, Heyrovský, Křižík, Holub, Náprstek, Zikmund+Hanzelka, Baťa, Jirásek, Čapek, Hašek (a jeho Švejk), Sekora, Němcová, Neruda, Borovský, Jan Hus, Zátopek + Zátopková, Šťastný, Navrátilová, Kodeš, Lendl, Mandlíková, Čáslavská, Mašková, Jágr, Železný, Šebrle,
    Pachman, Hort, … a mnoho dalších sportovců, umělců, lékařů a vědců ….. a taky Jára Cimrman :-)))

    Čeština je jazyk velmi ohebný, zpěvný, malebný a melodický, kterým lze vyjádřit nejen strohý popis nějakého objektu, místa či děje, ale jednoduchým způsobem (pro nás
    Čechy) popsat i příslušnou náladu či atmosféru.Vzpomeňte si na Čapkovy pohádky O pejskovi a kočičce – prostě nádhera.
    _____________________________

    Přeložte mi někdo do angličtiny či němčiny následující odstaveček:

    Pejsek a kočička seděli na zápraží svého domečku a paprsky zapadajícího sluníčka je šimraly v jejich čumáčcích. Kočička držela v pacičkách červeňoučké, voňavoučké jablíčko ze všech jablíček nejkulaťoulinkovatější a smála se na pejska, který se marně snažil vyhnat ze svého kožíšku blešku mršku, která ho již delší dobu kousala a znepříjemňovala mu jeho psí pohodlíčko.
    ____________________________

    Už vidím ty zdrobnělinky v angličtině či němčině. :-)))

    Zkrátka na Češtinu mi nesahejte !!!

    Jiří Matěj z Horoměřic

  7. Nikdo nikomu na nic nesahá. Jenom bychom snad nemuseli zaměňovat osobní přání za odhad budoucnosti. Podle mého soudu je to pouze otázka času, na kterém se nelze shodnout. Dinosaurů se taky nikdo neptal, zda chtějí vyhynout…Jazyk není jenom nástroj komunikace, ale někdy od romantismu hlavní součást naší identity. Má to nějaký rozumný důvod? Pokud Přemyslovci mluvili německy, přesto to byli čeští králové. V 19. století už bychom je měli za cizáky na trůně a ve 20. století bychom je vyhnali… Češtinu mám rád a zrušit ji nechci. Ale to, že dovede vyjádřit, co jiný jazyk třeba ne (a naopak, jak ví každý, kdo někdy zkusil něco přeložit do češtiny) není důvod pro nesmrtelnost. Vývoj, obávám se, se děje cestou nejmenšího odporu. Někde jsem četl, že každý den zaniká na světě nějaký jazyk. Zastaví se ten vývoj na Šumavě?

  8. Je to momentální trend (móda), často totálně nekriticky a často zcela zbytečně, používat anglicismy v běžném životě. Mně to hodně vadí, ale nemám z toho strach. Vidím to jako zlozvyk, asi jako nemístné žvýkání žvýkačky, ale nebojím se, že by z toho mohly zaniknout slušné manýry.

    V zemích západní Evropy tato “invaze” trvá už od roku 1945. Např. díky moderním mediím, hlavně také díky globalizaci tento trend v posledních desetiletích ještě značně zesílil. Nikdo se tam ale neobává, že by kvůli tomu jejich domorodé jazyky mohly zaniknout. Naopak, úplně nejnovější počítačová technika, která „umí“ samočinně překládat, komunikovat (a používat diakritiku, nebo i jinou „azbuku“ v kterémkoliv jazyce), je ke snaze zavézt nějaký universální jazyk, spíše kontraproduktivní.

    A potom,
    – telegramy např. byly v Česku už vždy bez diakritiky
    – diakritiku nemá jen čeština
    – a Mistr Jan Hus to nemohl vědět, že budou computery, když ji zaváděl a
    – nebo zavedeme zase „předhusovský“ pravopis?

    Souhlasím tedy víceméně s panem Bobem sr., že je to zbytečný strach. Kdyby se jazyky vyvíjely, jak to mladý pán Bob načrtnul, mluvilo by se dnes už dávno a ne jen v Česku, např. latinsky, francouzsky či německy.

    Důležité pro jazyk je vztah k němu těch, kterým je mateřským. Není rozhodující, jak početné je etnikum, které tím kterým jazykem mluví, viz třeba Holandsko, Lucembursko, Dánsko. Belgie nebo Švýcarsko. Nezatloukají, že jich je málo, a vyvozují z toho správné závěry. Např.se každý musí nezbytně naučit alespoň jednomu cizímu jazyku, což je zároveň, a právě dnes v pracovním životě velkou šancí. A toto vše, aniž by se někdo přitom bál, že je místní jazyk ohrožen, ba odsouzen k zániku.

    Myslím, že Češi mají (a nejen v této souvislosti) sklon se přeceňovat, že se vidí „jako pupek světa“, jak píše Martin. To není Čechům vrozené, to minulý režim zanechal své stopy. Sugeroval celé společnosti „že jsme ti největší a nejlepší“ aby tím odpoutal od svých bezmezných lumpáren. Ruku na srdce – ten pohled je líbivý, a proto má tuhý život.

    Často pozoruji, že národní cítění v Česku je redukováno na „mít nerad Němce a závidět jim“. To není vlastenectví, ani se tím český jazyk nezachrání. Myslím, že je na čase s těmito přežitky ze dvou totalit skoncovat.

    Narodil jsem se v Čechách jako německý Čech (nebo český Němec?), tedy jako příslušník národnostní menšiny. Vyrostl jsem dvojjazyčně a myslím si tudíž, že to umím trochu posoudit. Žiji už bezmála 40 let v Německu a česky jsem nezapomněl. Naopak. S pádem železné opony jezdím mnohem víc do Česka a nikdy by mne nenapadlo češtinou pohrdat nebo ji pokládat za bezvýznamnou. Pro mne je krásná. Česko je mojí domovinou a jsem na to hrdý. Nikdy jsem se za to nestyděl a nemusel stydět.

    Ano, pane Matěji, spousta významných lidí pochází z Čech. Ještě jste zapomněl Mahlera, Freuda, Porsche a Stiftera . . . a pak Kafku a Kische . . . (a Pilsner Urquell!). Němcová (?) byla Němka, ale psala česky. Je to vůbec důležité, kterým jazykem kdo psal? Všichni jsou naši krajané.
    Ano, a máme spoustu krajanů, které zná celý svět…Máme být na co hrdí – je toho tolik – to by jeden národ neutáhl. Toho dosáhla jedinečná symbióza všech našich geniálních předků či krajanů, kterým na jazyku až tak nezáleželo, v každém případě ne v první řadě.

    Kdyby se s touto skutečností společnost v Česku konečně smířila, možná, že by se ten výše uvedený zkreslený pohled zase narovnal.

  9. jana kruta

    Matersky jazyk formuje brazdy v nasem mozku jeste nez se narodime. Fysiologicky vzato, cim slozitejsi a bohatsi , tim slozitejsi mysleni, samozrejme, na dane socialni urovni.
    Cestine asi nezanikne,asimiluje spoustu novych slov,je to hrozne tvarnej jazyk. Do jisty miry me bylo vzdycky lito,ze jsme se “osvobodili” od Rakouska a nasi obrozenci nam de facto vymysleli z lidoveho nareci nas jazyk, i kdyz je krasnej. Dovedete si predstavit,jak slavnej by byl Erben, Neruda, Borovsky nebo Wolker a Nezval, kdyby psali nemecky ?
    No, to se neda nic delat, presto jsou skveli…
    Jak vsichni vime, cim dneska na svete mluvime i vUSA, neni anglictina, je to jakysi esperanto. Kdyz jsem prijela do Londyna, nebyla jsem se schopna domluvit s inteligentnima lidma. Chtela bych se “peeeknout “do budoucnosti, co bude za 100 let

  10. Echelon Bob

    I see that people have a lot of pride in the Czech language. That is natural. However, one question you might ask is, how will that pride help the country compete on the international economic landscape? Not very much, if you ask me. Instead, in today’s global economy, it is the people willing to learn and use other languages will be the ones that bring more economic prosperity to the country.

    I think there are different kinds of pride, some more constructive than others. Constructive pride is the kind that you feel when you are creating something, the kind of self-pride that forces you to spend the extra time to do a good job. Such pride is very valuable.

    Language pride falls in another category. None of us have invented the language we speak and we very rarely create it. Why be so proud? Perhaps similarly to nationalism, such pride is a mainly a useful tool for organizing people together into a group. This group can then be more effectively manipulated to compete with and battle other groups.

    On another note, I do recognize the historical arguments about the longevity of languages. I would accept these arguments if I felt that our future would be similar to our history. However, unless we nuke ourselves back into the Stone Age, then it seems to me that our future situation on the globe is one of increasing interconnectedness, with ultra-rapid and super-cheap communication. That’s a slightly different environment than the human tribes of yore, whose comparative isolation permitted them to develop the diverse collection of languages we have today.

    Echelon Bob

    P.S. Prominte – rad bych to napsal cesky ale nedokazu se tak presne a hlavne rychle vyjadrit.

    Neautorizovaný překlad:

    Vidím, že lidi jsou na češtinu hodně hrdí. To je přirozené. Lze si ale položit otázku, jak taková hrdost pomůže zemi v konkurenci v mezinárodním ekonomickém prostředí. Moc ne, myslím. Naopak to budou lidé, kteří jsou ochotní se učit a používat cizí jazyky, kdo přinese zemi hospodářskou prosperitu.

    Myslím, že jsou různé druhy hrdosti, některé konstruktivnější než jiné. Konstruktivní je hrdost, kterou člověk cítí, když něco tvoří, hrdost, která nás nutí obětovat čas dobré věci. Taková hrdost má velkou cenu.

    Hrdost na jazyk je z jiné kategorie. Nikdo z nás nevynalezl jazyk, kterým mluvíme, tvoříme jej dost zřídka. Proč tedy ta hrdost? Možná podobně jako nacionalismus je to jen dobrý nástroj, jak sehnat lidi do houfu. Takový houf se potom dá snáze manipulovat k boji s jinými takovými houfy.

    Na druhou stranu chápu historické argumenty o vytrvalosti jazyků. Uznal bych je, pokud by naše budoucnost byla podobná naší minulosti. Ovšem jestli se pomocí atomové bomby nevrátíme do doby kamenné, řekl bych, že naše budoucnost na Zemi bude v obrovské propojenosti, se superrychlou a superlevnou komunikací. To je trochu jiné prostředí, než když byly lidské kmeny navzájem víceméně izolovány a díky tomu si vytvořily dnešní rozmanitou sbírku jazyků.

    Echelon Bob

  11. Nemyslím si, že hrdost na mateřský jazyk je motivována válečnickými ambicemi. Nicméně Evropané – a Češi ze známých důvodů dvojnásob – jsou fixováni na svůj jazyk. U Američanů je tahle fixace slabší a jaký je vztah Číňana k čínštině nemám zdání. My, pokud si nedokážeme odpovědět na otázku, kdo jsme, ztrácíme smysl existence. A kdo jsme, poznáme pořád ještě jen podle jazyka, kterým mluvíme. Je to sice věcný nesmysl, hluchoněmí lidé také nejsou androidi, ale málo platné, my to tak prostě máme. Zatím.

    Každému musí být jasné, že hlavní konkurenční nevýhodou Evropy je její rozdrobenost – jazyková a posléze politická. Nám se to sice líbí, jsme na svou rozdrobenost hrdí, stejně jako jsme hrdí na olomoucké syrečky, mnozí politici to v nás i pěstují, to je taky fakt, ale že je to nevýhoda, to je jednou jisté. No a jak se děje vývoj na této planetě? Cestou vyrovnávání potenciálů. Eroze srovná i nejvyšší hory se zemí. Co překáží na cestě, musí pryč. Překáží jazyková diverzita efektivní komunikaci? Odpovězte si sami. To není projev nedostatečného vztahu k rodné hroudě, ani postmoderní relativismus, to je prostě jen logická úvaha.

    Kdekdo užívá historické argumenty. V historii najdeme i obrázek toho, jak to všechno proběhne v budoucnu. Je to zhruba 200 let, co čeština téměř neexistovala. Vzdělanější lidé s ní nemluvili, jen venkovani, a její slovní zásoba odpovídala středověku. Prakticky všechny odborné termíny, slova spojená s jakýmkoli řemeslem, máme z němčiny. Hoblík – Hobel, šroubek – Schraube. Dnes se to opakuje. Všechny termíny například z IT oboru jsou anglicky. Bluetooth, firewall…České ekvivalenty už většinou nikoho nenapadne vymýšlet, protože by to nebylo produktivní. Před těmi dvěma stoletími se ale objevila parta asi 50 lidí s romantickým projektem zvaným české národní obrození. A – světe div se – uspěla s ním. Jednak proto, že Evropou zrovna cloumala emancipační móda, jednak kvůli necitlivé národnostní politice starého mocnářství, a zejména proto, že drobná buržoazie viděla v tomto projektu skvělou možnost, jak rozdělením trhu na “my” a “oni” získat konkurenční výhodu. Není samozřejmě vyloučeno, že se i v budoucnu objeví nějaké takové hnutí, jeho racionální, materiální základ si dnes neumím představit. Pokud se to nestane, čeština bude za čas “druhým jazykem”, kterým mluvíme, když máme na nohou pantofle…

  12. Co je to za “multikulturalistu”,jak se nazývá. A proč by měl francouzský ministr kultury nebo profesor literatury jižní Polynésie plakat nad ztrátou češtiny? Co je to za blábol?A vůbec, Čechoameričan není Čech.Vlastně to není ani Američan ani Čech.Národnost českoamerická naštěstí není,tak ať se dotyčný vrátí odkud přiletěl, my si budeme mluvit naší mateřštinou, krásnou češtinou.A pokud své děti učit česky nebude,bude to snad někomu vadit? Že by francouzskému ministru kultury nebo profesoru literatury v jižní Polynésii?

  13. tí,ktorí si myslia,že češtinu nebude svet potrebovať sa strašne mýlia,ja ju potrebujem,určite jej rozumiem a budem rozumieť vždy lahšie ako angličtine,páči sa mi že je krajina,kde sa hovorí rečou,ktorej rozumiem bez problémov,kde si viem prečítať jedálny lístok a dať si pivo a jedlo v kvalite,ktorú poznám.páči sa mi že mám v televízore o niekolko programov navyše a rozumiem im,vyžívam sa v českom humore-v preklade by stratil šťavu,iba povrchne zmýšľajúci človek si môže myslieť,že čeština alebo slovenčina je menej ako iné jazyky.ludia týchto dvoch národov majú priveľa osobností ktoré obohatili svet svojimi schopnosťami aby sa dalo povedať,že naša mentalita nie je pre svet prínosom.ak viete aj anglicky musíte si svoju reč vážiť ešte viac ved u nás ked sa vysloví meno človeka každému je hned jasné aj pohlavie-to v angličtine nikdy takže naše mená aj koncovka -ová pri ženských priezviskách sú vlastne ojedinelým zdokonalením jazyka nemyslíte?mimochodom-angličania vôbec nemajú problém v tejto forme naše priezvisko použiť,lebo ho berú ako normálny tvar priezviska kedže je v oficiálnom dokumente v takomto tvare-dcéra žije v Londýne

  14. Zaplaťpánbu za takové provokativní názory. Mělo by je číst co nejvíce lidí, aby v nás vyvolaly nějakou protiakci, aby se jejich předpovědi brzy nestaly skutečností. Byla by to opravdu škoda.
    Jenom malá poznámka k američanům. Když slyším a čtu v souvislosti s jazykem argumenty o úspěchu a prosperitě, je mi jich líto. Ta duševní prázdnota, která z nich čiší. Chápu, co pro ně znamená jazyk.

  15. Víš co, mladej, až tě příště napadne zase taková nějaká podobná myšlenka, a až tě napadne, že bys jí někam napsal, strč si ty svoje pazoury pod prdel a seď na nich, dokud tě nepřejde chuť to napsat. Ty nejsi Čechoameričan, ty nejsi multikulturní, ty jsi hlupák a o tom, co je to kultura nemáš ani páru, protože jinak bys tenhle text nemohl vůbec napsat.

  16. Anglicky umím a jsem schopen si přečíst, co zde mladý pán Bob píše. Angličtina se mi už několikrát dobře hodila, ale stejně bych se nechtěl vzdát češtiny. A těžce bych nesl, kdyby moje děti jednou přestaly mluvit česky a začaly mluvit místo toho anglicky.

    Myslím si, že národní hrdost je silná v každém národě, a nepochybuji o tom, že nějaký národ, který má své vlastní území a svou vlastní samosprávu, se lehce vzdá své řeči. Nevzdá. Rozhodně ne dobrovolně. Už jenom proto, že být příslušníkem nějaké skupiny je základní lidská potřeba.

    Chápu, že Amerika je jistou výjimkou. Nicméně, pane Bobe mladší, chyťte se za nos a odpovězte, zda byste se cítil v pohodě, kdyby někde někdo rozhodl, že jazykem světa nebude angličtina, ale ruština. Pořád byste byl pro? Chápu, že k češtině nemáte vztah, žijete přece v USA, ale nás to tady v Česku příliš ani nezajímá, co si o češtině myslíte.

    Takže Здравствуй

  17. Přírodo, díky! za tuto nádhernou diskusi. Nemyslím si, že bych patřila ke starším, byť mi je 58, češtinu miluji a myslím si, že skutečně jiný jazyk tak ohebný a kouzelný není. Stydím se za slova Boba ml., moc mě mrzí, že Bob sn. píšící perfektně česky, člověk se srdcem patriota, nedokázal mladšímu vštípit lásku k otcově mateřštině. Moc mi je líto mladých, píšících bez diaktritiky a nemajících ani lásku ani úctu k české literatuře. Przní češtinu a anglicky řádně neumějí…. Láska k jazyku přímo čiší z příspěvku Jiřího Matěje z Horoměřic a mnoha dalších! Již Neruda předvídal lidský vývoj, a přesto jeho Písně kosmické jsou psané malebným jazykem – prostě srdcem!

  18. Dozvídám se tady zajímavé věci. Už představa, že čeština byla uměle vykříšena, je hodně zavádějící. Čeština se naprosto normálně používala mezi prostým obyvatelstvem, které většinou ani jiný jazyk neznalo. Důkazem o její přirozenosti a původnosti je už to, že je spolu se slovenštinou jazykem, který zachoval největší počet původních praslovanských slov (některá se právě uchovala jen v češtině – např. “hezký”). Dále také to (a většina lidí o tom vůbec neví), že když se zaváděl společný jazyk pro habsurskou monarchii, měla jím být původně čeština, a ne němčina a maďarština. Čeština právě z toho důvodu, že byla ze všech slovanských jazyků té doby nejpropracovanější a byla relativně dobře srozumitelná všem ostatním Slovanům. Nakonec z toho sešlo kvůli německému a maďarskému odporu.

    Je mi 20 a rozhodně si nemyslím, že bych se svého jazyka chtěla zbavit a ze svých vrstevníků též nikoho takového neznám :))). Myslím, že ta myšlenka je úplně absurdní a nemá cenu se jí zabývat. K autorovi článku pak mám ještě jednu připomínku – když se tak otíráte o češtinu, ani já se nemohu zdržet, a musím vám říci, že čeština a vůbec všechny slovanské jazyky jsou mnohem propracovanější než angličtina. Angličtina je hodně nejednoznačná – tj. jedno slovo může mít obrovské množství významů. Z tohoto důvodu je hlavním úředním jazykem EU francouzština.

    PS.: slovo “polka” označuje český lidový tanec, který se původně jmenoval skočná (myslím). Polkou byl nazván kvůli solidaritě s Poláky, kteří tehdy velmi strádali pod Ruskem.

  19. Bob se mýlí ve všem co napsal. Lidé proti sobě válčí jen kvůli jiné řeči? Lidé válčí, protože naslouchají hlupákům. Zřejmě nás komunisté chtěli uchránit nepříjemnému cestování a čekali s otevřením hranic na společnou řeč.
    Bob nepatří mezi nejbystřejší, přestože má možnost vidět věci v různé perspektivě. Dík mu patří za rozpoutání této dikuse.
    Má Bob v něčem pravdu?
    Sotva.
    Ani náhodou.
    Ne, nemyslím si to.
    Angličtina zní jako když zvrací pes. Mezi psanou a mluvenou angličtinou je několik století vývoje. Je to slátanina několika jazyků a za sto bude taky úplně jiná. Jediné co bude pořád jsou blbci. Aby tomu rozuměl i Bob angličtina je SHIT.