Efektivní zorné pole
Všichni známe ty šedovlasé řidiče, kteří jedou prostředkem vozovky čtyřicítkou. Bojíme se je předjet, protože nevíme, zda náhodou neodbočí, aniž by použili blinkr. Přitom mají papír od lékaře, že dobře vidí a slyší a taky rukama a nohama hýbou dostatečně na to, aby ovládali automobil. Přesto jedou čtyřicítkou. Tak nějak tuší, že už to není, co to bývalo.
Je dobré si přečíst některé vědecké studie, jež se zabývají jevem, jenž poprvé popsala dr. Karlene Ballová z Alabamy a nazvala ho UFOV - useful field of view, česky nejspíše efektivní zorné pole. více…

Co je to multitasking? (Pro ty, kdo neumějí anglicky: task je úkol, multitasking je zvládání více úkolů najednou.) Je to něco, o co se skoro všichni neustále snažíme a málokomu (většinou spíše ženám) se to jakžtakž daří. Ve světě byznysu a korporací se považuje za nezbytnost. Tisíc a jeden úkol současně, sledování e-mailů, telefonování, schůzky, zápisy, výkazy, školení, nákupy… Nic nezapomenout, všechno zvládnout. A také je to zdroj obrovské únavy, stresu, bolení hlavy. To všechno je multitasking, málem norma dnešní doby. Ono to sice vypadá, že klavírista zvládá multitasking, když hraje každou rukou něco jiného, ale hraje jednu skladbu. Kdyby měl jednou rukou hrát a druhou vyplňovat daňové přiznání, velmi rychle by ho někam odvezli, zejména pokud by měl hrát z listu. 

Pracovní neboli krátkodobá paměť je schopnost udržet v hlavě informaci a v duchu s ní pracovat. Používáte ji, když máte třeba sečíst dvě čísla, která slyšíte, aniž byste měli tužku a papír nebo kalkulačku. Děti ve škole ji potřebují neustále pro spoustu úkolů, třeba aby si zapamatovaly věty diktátu, než je napíší.




Neustále kolem nás krouží lidé, kteří nás matou a ovlivňují, a jiní, které zase mateme a ovlivňujeme my. Jedna z nejpozoruhodnějších vědeckých studií, se kterou jsem se setkal, se zabývala efektem, kterému říkáme efekt chameleóna. Pokus spočíval v tom, že skupina mužů a žen, kteří se nikdy nepotkali, byla požádána o krátký telefonický rozhovor. 
Památný výrok nové paní Paroubkové o sexy mozku jejího manžela zavdal příčinu k různým více nebo méně vtipným či posměšným úvahám novinářů. Většina novinářů ovšem minula mísu. Tedy, já bych Jiřího Paroubka nechtěl mít doma, ale hlupák to není. Paní Paroubková pouze bezděčně popsala jev, který biologové a psychologové dávno znají. Totiž že inteligence,
U nás by to nejspíš všichni považovali za ptákovinu, jelikož naše chápání kapitalismu pochází z dob Dickense a Marxe. Ale letošní absolventi MBA (Master of Business Administration - vysokoškolský postgraduální studijní program zaměřený na management) z Harvard Business School si vymysleli přísahu, o níž se domnívají, že by měla být pro budoucí manažery obdobou Hipokratovy přísahy, již skládají všichni lékaři na světě. Základním sdělením kupodivu je, že lakota a sobectví jsou špatné.
Paul Levy, ředitel jedné bostonské nemocnice, čelí obvyklým problémům způsobeným krizí. Klesající platby pojišťoven a finanční obtíže přinesly hrozbu propouštění personálu. Deficit 20 miliónů dolarů by znamenal propuštění nejméně 600 lidí. To by se týkalo zejména těch méně kvalifikovaných, kteří také práci nejvíc potřebují. Ředitel zareagoval způsobem, který je vše jiné, jen ne běžný. 




Ako sa varia halušky
Co vidím z okna ložnice